Domácí výroba mýdla

Historie, všeobecná teorie – recepty,

I díl.

Verze č. 1,

zveřejněno na webu

www.rozpad.cz a

www.preppers.cz .

Pardubice dne 3. 8. 2012.

Autor : Miki.

             Úvod k I. dílu.

1)…………Historie.

2)…………Koloniální mýdlo.

3)…………Mýdlo v podmínkách amerických osad.

4)…………Výroba mýdla osadníky.

4 a)………Výroba louhu z dřevěného popela.

4 b)………Vaření a čištění tuků.

4 c)……….Míchání tuků a louhu – výroba koloniálního mýdla.

4 d)……….Obtíže při výrobě mýdla.

4 e)……….Začátky obchodu s mýdlem.

4 f)………..Potaš a Pearlash.

4 g)……….Konec éry potaše a nástup průmyslové výroby

                hydroxidu sodného.

5)………….Novodobá-průmyslová výroba sody (uhličitan sodný) a hydroxidu

              sodného.

5 a)……….Výroba sody, Uhličitanu sodného.

5 b)……….Výroba Hydroxidu sodného.

6)………….Měkké a tvrdé mýdlo.

6 a)……….Všeobecně.

6 b)……….Podle zásad použitých na výrobu mýdla.

6 b 1)…….Draselné zásady.

6 b 2)…….Sodné zásady.

6 c)………..Podle tuků, jejich složení a konzistence.

6 c 1)……..Tuhé tuky a másla.

6 c 2)……..Pryskyřice a vosky.

6 c 3)……..Tekuté tuky-oleje.

6 d)………..Podle technologie výroby.

6 d 1)……..Výroba mýdla-Studená cesta

6 d 2)……..Výroba mýdla-Teplá cesta.

6 d 3)……..Bez vysolování-glycerinové.

6 d 4)……..S vysolováním-na louhu.

7)…………..Recepty.

7 a)………..Moje první mýdlo a tápání okolo vaření. Vl. předpis.

7 b)………..Druhé již dokonalejší. Vl. předpis.

7 c)………..Pěkný propadák-mýdlo z popela, které již myje ale je jak bláto. Vl. předpis.

7 d)………..Babička to zachraňuje. Základní mýdlo. Vl. předpis.

7 e)………..Babičin triumf. Holicí mýdlo. Vl. předpis.

7 e 1)……..Babiččin postup.

7 e 2)……..Můj postup.

7 f)……….. A tak přišel ke cti „zdravý selský rozum“, chemie zmýdelňování tuků a 

                  lakmusové papírky. Výroba teplou cestou za použití prací sody a vysolení.

                 Vl.předpis.

7 g)………. Vystřízlivění aneb v jednoduchosti je kvalita. Jednodruhová mýdla.

7 g 1)……. Mýdlo z hovězího loje s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

7 g 2)……..Mýdlo z vepřového sádla s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

7 g 3)……..Mýdlo ze slunečnicového oleje s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

8)…………..Rozpustnost prací sody (uhličitan sodný), potaše

               (uhličitan draselný), louhu sodného a louhu draselného ve vodě 

               v závislosti na teplotě.

8 a)……… Tabulka rozpustnosti prací sody (uhličitan sodný).

8 b) ……..Tabulka rozpustnosti potaše (uhličitan draselný)

8 c) ………Tabulka rozpustnosti louhu sodného.

8 d) ………Tabulka rozpustnosti louhu draselného.

Stručný neúplný (pracuje se na něm) obsah II. dílu :

Domácí výroba mýdla II.díl.

 kompletní chemie zmýdelňování tuků, indikátory pH,

tabulka SAP pro NaOH, KOH, Na2CO3, K2CO3, technologie, recepty.

          Úvod k II. dílu.

1)…….Souhrn všech odkazů na nákup surovin potřebných k výrobě mýdla. Weby  

          zaměřené na výrobu mýdla a podobné informace.

2)…….Kompletní (to si zase fandím) chemie zmýdelňování tuků.

3)…….Indikátory pH (zásaditosti a kyselosti) na našem trhu a jejich použití.

4)…….Tabulka SAP tuků, olejů, vosků a pryskyřic pro NaOH, KOH, Na2CO3 a K2CO3

5)…….Postup výpočtu množství zásad a vody k výrobě mýdla.

6)…….Popis technologie „studená cesta výroby“. Výhody a nevýhody.

7)…….Popis technologie „teplá cesta výroby“. Výhody a nevýhody.

8)…..Popis mojí technologie výroby „teplá cesta se sodou“. Výhody nevýhody.

9)…….Vliv technologie na vlastnosti mýdel.

10)…..Charakteristika látek používaných k výrobě mýdla a jejich vliv na výsledné 

           mýdlo.

11)…..Všeobecné zásady návrhu své vlastní receptury. Výpočty. Vlastnosti vyrobeného

           mýdla.

12)….. Postupy a potřeby pro výrobu průsvitných mýdel. Barvy do průsvitných mýdel. 

           Rozpouštědla mýdlové hmoty.

13)….. Zásady a chyby při přidávání zlepšujících látek, vůní, barev a případně léčiv. 

           Zásady výroby a použití těchto látek. Vhodné okamžiky přidání při vaření

           mýdla, tak aby nebyly zničeny a nebo změněny jejich vlastnosti.   

14)….. Chyby při výrobě a jejich odstranění.

15)….. Recepty.

           Výpočet, vlastnosti, zhodnocení.

           Množství přísad v gramech na 1 kg základní mýdlové hmoty. U každého min. dvě 

           alternativy výroby. Např.  Toaletní jádrová mýdla s vůní a případně s

           barvou-různé druhy.léčivá mýdla, transparentní (průsvitné) mýdlo, voňavá

           „solvina“, terpentýnové mýdlo (vločky) na praní hodně špinavých montérek

           „od šmíru“, mýdlové vločky na praní, recept na mýdlový sliz na běžné

           praní a pod.

15 a)…Léčivé mýdlo s měsíčkem zahradním. Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d)

            var. II. Nebo podle bodu 7 g 1-3). Předpis.

15 b)…Průsvitné léčivé mýdlo s tinkturou z měsíčku zahradního.

            Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d) var. II.

            Nebo podle bodu 7 g 1-3). Předpis.

15 c)…Průsvitné léčivé mýdlo s tinkturou z měsíčku zahradního, a s vůní šeříku.

            Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d) var. II. Nebo podle bodu 7 g 1-3).

            Vl. předpis.

15 c)…Průsvitné léčivé mýdlo s tinkturou z měsíčku zahradního, a s vůní šeříku.

            Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d) var. II. Nebo podle bodu 7 g 1-3).

            Vl. předpis.

15 d)…Léčivé mýdlo s protiplísňovými účinky. S obsahem bukového a nebo dubového  

            dehtu. Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d) var. II. Nebo podle bodu 7 g 1-3).

            Vl.. předpis.

15 e)….Léčivé mýdlo s protiplísňovými účinky.  S obsahem propolisové tinktury.

            Použito základní mýdlo z I. dílu bod  7 d) var. II. Nebo podle bodu 7 g 1-3).

            Vl. předpis

15 f)…Voňavá „solvina“. Vl.předpis.

15 g)…Terpentýnové mýdlo.Vl. předpis.

15 h)…Mýdlové vločky na praní. Vl. Předpis.

15 ch)..Mýdlový sliz (na praní prádla). Předpis

16)……Staré německé recepty ze sudet od babičky  (sbírka z časopisů, novin a od

             sousedek). Bude uveden německý a český překlad původního receptu i s jeho

             zhodnocením .

16 a)….Seifenrezept. (něm. časopis)

16 b)….Hausseife. Ze zemědělské pošty, léto 1932
16 c) ….Hausseife

16 d)….Seifenrezept (překlad babičky-sbírka receptů)

16 e).….Seifenrezept von Frau Nachbarin (sbírka receptů)

16 f).…..Seifenrezept. (něm noviny)

16 g)…..Selbstgemachte seife. (něm noviny)

16 h) ….Seifenrezept zu bereiten (časopis, frau Koschatzky ?)

16 ch)….Seifenrezept, seife zu bereiten.

16 i )……Seife.

16 j)……Seifenrezept zu bereiten.

16 k)……Seife zu bereiten.

               Ein Rezept aus einem Kochbuch von Frau Marie Koch (begonnen 1905)
16 l)……Zwei weitere ähnliche Seifenrezepte. Niederösterreich

               Von Tante Rosa, (rakouské sudety)
16 m)…..Von Loisi (rakouské sudety)
16 n)……Další ještě nezpracované recepty.

17)………Recepty z internetu s uvedením zdroje původního receptu a mým kontrolním

              výpočtem. Zhodnocení.

17 a)….  Moje čisté mýdlo I.

17 b) …..Čisté mýdlo II. S norkovým olejem-pevný šampón.

17 c)……Mýdlo III.

17 d)……Mýdlo IV.

17 e)……Mýdlo V.

17 f)…….Mýdlo VI. a VII.

17 g)……Mýdlo VIII. Se včelím voskem.

17 h)……Mýdlo XI. S kozím mlékem.

17 ch)…..Mýdlo X. S olivovým olejem a včelím voskem

17 i)…….Další ještě nezpracované recepty z internetu

18)………..Přísady do mýdel a jejich domácí výroba.

18 a)……..Výroba levandulového glycerinu. Vl předpis.

18 b)……..Výroba levandulového oleje. Vl. předpis.  

18 c)……..Výroba měsíčkového oleje. Předpis.

18 d)……..Výroba měsíčkové tinktury. Předpis.

18 e)………Výroba vonné šeříkové tinktury. Bílá a fialová. Vl. předpis.

18 f)………Výroba vonné bezové tinktury. Vl. předpis.

18 g)………Výroba léčivé propolisové tinktury. Protiplísňová přísada. Vl. předpis

18 h)………Výroba levandulového octa. Aviváž po praní. Vl. Předpis.

18 ch)…….Výroba šeříkového  octa. Aviváž po praní. Předpis.

18 i)……….Výroba levandulového a šeříkového  octa. Směsná aviváž po praní. Vl. předpis.

18 j)……….Výroba octové aviváže.  Smíšený typ, (rozkvetlá louka). Bezové, šeříkové,

                  levandulové a pod. květy. Tak jak rozkvétají na zahradě a nebo na louce.   

                  Vl.předpis.

18 k)………Výroba bukového, dubového a nebo březového dehtu. Protiplísňová přísada.

                  Vl. předpis.

19)………… Rarity v oblasti používání mýdla.

                  Impregnace plátna (stanovky plachty), proti vodě.

                  Pryskyřičná mýdla (sikativy) pro výrobu fermeže ze lněného oleje.

                  Cizokrajná mýdla, Benátské, Eshvelské, lihové, čpavkové, speciality.

20 )……….Jak to nedělat.

Úvod I. dílu.

Tato kniha vznikla na základě úvahy, že v době PA bude velký nedostatek mýdla a desinfekčních prostředků. Jejich domácí výroba, po zvládnutí alespoň základů chemie zmýdelňování tuků, by neměla dělat velké problémy.

I. díl volně přístupný na a www.preppers.cz a  www.rozpad.cz  bude obsahovat historii výroby mýdla, historické „recepty“ z doby osidlování „divokého západu“ americkými osadníky, též pár receptů z doby nedávno minulé, kdy jsem s vařením začínal a recepty od babičky. Teorie výroby (chemie) bude popsána pouze stručně.

Recepty jsou tzv. blbuvzdorné, jak ty po babičce, tak mé vlastní. Jsou též všechny vyzkoušené a většinou upravené dle mých představ. Všechny jednotlivé body jsou opatřeny odkazy ze kterých jsem čerpal. U receptů mých vlastních nebo babičky bude uvedeno slovní spojení……“Vl. předpis“…… 

U receptů pamětníků a od kamarádů  mnou vyzkoušených  bude napsáno „Předpis“.

U vyzkoušených receptů z internetu bude označení „Předpis-web“  a zároveň bude uveden i zdroj. U každého receptu bude mé subjektivní hodnocení.

Internet je velmi obsáhlé medium a lze najít, až na malé vyjímky, snad jakoukoliv informaci. Co se nesmí podcenit je nepřesnost informací a někdy i vyložené nesmysly.

Proto je hlavní zásadou „že co není vyzkoušeno a zhodnoceno“ tak tu nenajdete.

Ve II. části-placené, budou současné recepty tak jak se objevovaly na internetu a jak jsem je stíhal vyzkoušet a upravovat, nedílnou součástí jsou i recepty kamarádů a známých. Pár jich je z okruhu mých známých, kteří mají vzpomínky a recepty, jak se ve válce a po ní, mýdlo vařilo. A zařazeny jsou i recepty ze sbírky mé babičky která v té době bydlela v sudetech

Zde je nutno podotknout, že se mě nepodařilo vyrobit stejné mýdlo za použití stejného receptu a stejné násady tuků. I malé odchylky od technologie, třeba teplota, doba varu a pod. způsobí trochu jiné vlastnosti mýdla. Potěšitelné je, že všechna vyrobená mýdla

jsou použitelná, žádné se nevyhodilo, odchylky v kvalitě mýdla jsou nevýznamné.

Tak mě nemlaťte, mýdlo a názory na ně se mohou várku od várky hodně lišit.

V mnoha případech při zkoušení receptu vznikl prakticky nový předpis. A bylo to někdy, že i chemie ZDŠ „plakala“. A nebo zbytečné používání různých drahých olejů, parfémů a tuků.

I dnes velmi těžko k dostání a předražené, natož pak v PA době.

Okamžik přidání těch těžko dostupných a předražených, barviček, voňavek a balzámů, byl z hlediska technologie a chemie zmýdelňování většinou nevhodný. A právě proto, docházelo k jejich degradaci a zničení, v lepším případě pouze ke změně vlastností.

Mnoho věcí tam nefungovalo a mnoho přísad bylo úplně zbytečných (neprojevily se ve výsledku).

Klasický problém : Autor přidá ve fázi tzv. stopy (studený postup) různé barvičky a olejíčky, nebo přímo květy. Potom se diví, že mu barva vybledla nebo červená se změníla na žlutou,  voňavka nevoněla ale smrděla a květům se změnily barvy. O balzámech a voňavých olejových esencích nemluvě. Bohužel si neuvědomí, že ve „fázi stopy“ je alkalita mýdlové hmoty tak vysoká (pH 10-10,5), že přídavek tzv. zlepšujících přísad“ okamžitě reaguje s louhem, který je v této fázi technologického procesu částečně volný.

Nezreagovaný podíl louhu je ve fázi stopy ještě velký a mýdlo proto musí 6 týdnů vyzrát.

Základní požadavek tedy zní :

Všechny přísady do mýdel ať už jde o exotické oleje, voňavky, esence a barvy přidávat pouze do vyzrálého mýdla s neutrální a nebo velmi málo zvýšenou alkalitou.

Nejvhodnější je hodnota pH 7-8. U pH 8,5-9 již nastává změna barev a vůní.

Protože se bude předpokládat nastudování příslušné chemie, tak tam budou i recepty kdy se nebudeme zabývat odměřováním a mýdlo budeme, jeho alkalitu, měřit lakmusovými papírky a nebo přímo lakmusem. Nebo při použití mé metody „Teplá cesta se sodou“ nebudeme měřit vůbec. Většinou se bude jednat o postup tzv. teplou cestou kdy se mýdlové suroviny vaří. Bude popsána výroba s použitím vysolování a i bez, tzv. mýdla glycerinová a klihová, kde se sůl nepoužívá.

Prostě tyto recepty budou pro výrobu kvalitních toaletních mýdel z dostupných surovin. Jak jsem vyzkoušel tak všechna předčí minimálně o řád mýdla kupovaná v našich „superhypermagořinách“. A co hlavního všechna krásně pění, což se o dnešních mýdlech dá říci stěží.

Dále se ukázalo jaká byla kvalita surovin před válkou a jak se změnila po ní. Čistota např. louhu se zlepšila až o 30-50 %. Jedině tak lze odůvodnit v receptech neobvykle vysoké dávky zásad (louhu) při vaření mýdla.

Další problém nastával s množstvím vody, která je zvláště ve starých receptech používána ve velikém množství.

Jako příklad jak se mohou lišit recepty, ve správnosti dávkování třeba louhu sodného a nebo draselného je uvedeno v pár případech i jejich přepočet podle SAP tabulky a moje hodnocení (v obsahu II. dílu pod bodem 15 a 16).

Na internetu se vyskytovala i další anomálie, o použití odpadních tuků a jejich čištění, tak jak to bylo posledních 100 let zvykem ani písmenko. No někdy to připomínalo nepřímou reklamu na zvýšení odběru těch předražených surovin. A to nepíši ani slovo o tzv. „Mýdlové hmotě“ kterou patřičně předraženou (až o 300%) prodávají pro „takykutily“ aby si mohli,  „vyrobit svoje mýdlo“. Dále bude, pro ty zvídavé, popsána podrobná teorie výroby mýdla a související chemie „zmýdelňování tuků“. Je tam též zpracovaná tabulka kde najdete snad všechny tuky a oleje na světě. U anglického názvu je i český, teda pokud se mě ho podařilo přeložit správně, tak mě nekamenujte, já jsem se učil 10 let ruštinu a ne anglinu. Dále je u každého tuku, to co nás obzvláště zajímá……. Číslo SAP pro NaOH a KOH……..Údaje pro zmýdelňování tuků pomocí sody (Na2CO3, uhličitan sodný, prací soda) nebo potaše (K2CO3, uhličitan draselný, louh z popela) jsem bohužel nenašel, i ten internet není všemocný. A tak mě nezbylo než to přepočítat a do tabulky doplnit, takže za sloupcem NaOH a KOH najdete ještě další dva Na2CO3 a K2CO3.

Česky se to (SAP) tuším jmenuje…..Číslo zmýdelnění…..

Pokud ho známe tak to pro nás znamená, že víme :

Kolik mg (miligramy) NaOH, KOH, Na2CO3 a nebo K2CO3 v pevném stavu je potřeba ke zmýdelnění 1 g příslušného tuku v tabulce. V receptech a výpočtech je používána pevná forma chemikálie, tzn. louh v pecičkách a soda navíc kalcinovaná.

Výborná pomůcka pro všechny, kteří chtějí experimentovat a navrhnout si vlastní složení mýdla.

Vše je vyzkoušeno a napsáno i pro laiky, u každého receptu je moje hodnocení. Vždyť i já si pamatuji jak moje babička vařila domácí mýdlo. A recepty mám do dneška. Dokonce měla speciální recept pro dědečka na „holicí mýdlo“, které fantasticky pěnilo. Když se holíval, tenkrát pouze břitvou, tak mě s oblibou máznul štětkou přes obličej.

1) Historie :

Zdroje :

http://www.hansley-cosmetics.com/hansley%20historie%20vyroby%20mydla.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BDdlo

http://www.pracky.org/historie-mydla/

http://www.quido.cz/Objevy/mydlo.htm

http://www.chemickepokusy.cz/index.php

Jsou doklady, že něco podobného mýdlu bylo známo i z doby před naším letopočtem, v Egyptě. Ve špinavém středověku se lidé báli mýt a tak se tato znalost příliš neuplatnila.

V dobách osidlování Nového světa, jak se říkalo Americe, se mýdlo vyrábělo doma. Mýdlo nebylo voňavé a zabalené, jak ho známe z dnešních obchodů, ale uvařené se lilo do velkých dělených dřevěných rámů. kde každý oddíl byl trochu větší než 1 libra. Když mýdlo ztuhlo tak se z rámů vyklopilo a kostky se ořezali na přesnou váhu a zabalilo do papíru.

Běžnou prodávanou váhou mýdla byla v té době 1 libra, tedy asi půl kila. Z toho se vždy odkrojil potřebný kus a ten se v domácnosti používal.

2) Koloniální mýdlo. Jeho historie a technika výroby.

Na výrobu mýdla používali kolonisté dřevěný popel a odpadní tuk ze zvířat.I v tomto oboru se ukázala americká soběstačnost a vynalézavost. Mýdlo, se vyrábělo vařením výluhu z dřevěného popela tzv. louhu a tuků.

To pochází od slova louhovat, louh byla již surová potaš v roztoku. Pokud se čistila tak se nazývala Pearlash. Mýdlo, v dobách, kdy byly Spojené státy kolonií Anglie a i pak jako mladá republika, se vyrábělo z potaše (chemicky, uhličitan draselný) . Takto se mýdlo vyrábělo až

do první poloviny 19. století, kdy byl objeven způsob získávání hydroxidu sodného a kdy se jeho výroba realizovala na průmyslové úrovni. Mýdlo vyrobené za pomocí (již v té době čištěné) potaše používali bohatší lidé z kruhů např. vládnoucí třídy, ale chudší osadníci, sedláci nebo chalupáři si vyráběli i nadále mýdlo sami za pomoci popela a odpadních tuků.

Většina osadníků, kteří vařili mýdlo dlouhá desetiletí, v podstatě netušila, proč a jak mýdlo vzniká. Prostě se mýdlo vyrábělo metodou pokus omyl. Fungující recepty se potom předávaly z matky na dceru. V začátcích mýdlo vařily ženy.

Při tom kolovala celá řada nejrůznějších babských pověr, zaříkávadel a historek, co se musí udělat aby se mýdlo povedlo.

3) Mýdlo v podmínkách amerických osad

První osadníci si prostě přivezli mýdlo sebou do Ameriky. Loď Talbot, pro dopravu osob a zboží z Anglie do své nové kolonie na Naumbeak /nyní Salem a Boston/, uvádí ve svých záznamech o nákladu i 2 barely mýdla

(barel cca 150 l obsah).

John Winthrop, který se měl stát prvním guvernérem Massachusett, při psaní se svou ženou v roce 1630, uvádí v seznamu potřeb, které musí vzít sebou na plavbu do Nového světa také mýdlo.

Po nějaké době přišli kolonisté samozřejmě na to, že je výhodnější, si vařit mýdlo v novém domově, než ho dovážet draze z Evropy. Živočišného tuku z poražených zvířat byl dostatek a

dřevěného popela samozřejmě také

Ten se průběžně schraňoval do barelů a zvláště po zimě ho byl dostatek.  Nemuseli už spoléhat na dodávky mýdla z Evropy a samotná výroba byla jednak jednoduchá a hlavně, mýdlo bylo velmi laciné ne-li zadarmo, protože potřeby k výrobě, byly vlastně odpadem.. Vaření mýdla byla z počátku „Událost“, která se odehrávala jednou za půl roku ale většinou

1 x za rok. Protože porážky zvířat se konaly na podzim, bylo mýdlo v té době vařeno na mnoha usedlostech a farmách v podstatě ve stejný čas.

Podzimní vaření mýdla bylo výhodnější, protože se tuk nemusel skladovat dlouho, žluknul a zbytky masa na něm zahnívaly. Naproti tomu u popela nebyl se skladováním v suchu problém. Z porážek zůstávalo velké množství loje a odřezků vepřového sádla.

Kde se tolik zvířat neporáželo, bylo zvykem tuk shromažďovat třeba i po celý rok a potom většinou na jaře, za pomocí popela vzniklého topením po celou zimu, se vařilo mýdlo. Tam byl tuk problémem protože se musel škvařit a lít do sudů aby se nekazil.

Kdo to nedělal tak při vaření smrděl, na míle okolo, pro zápach ze zkažených kousků masa na tuku. 

4)Výroba mýdla osadníky.

4 a).

Výroba louhu z dřevěného popela.

Při výrobě mýdla je velmi důležitou surovinou louh (od slova louhovat popel).

Popel z kamen schraňovali osadníci celou zimu do zvláštních nádob (sudů) v kolnách. Roztok louhu potom na jaře získávali tak, že dřevěný popel dali do bezedného sudu na spodu s filtrační vrstvou a na kamenné desky s drážkami. Louh se pak vyráběl tak, že se nechala téct pomalu voda přes popel a nahnědlá kapalina vytékala ven dnem sudu. Roztok chloridu draselného – louhu, byl takto získáván, a výluh proudil drážkami kamenných desek a korýtkem kapal dolů do hliněné nádoby.

(Tady je chyba byl to roztok potaše a to je uhličitan draselný /K2CO3/ žádný chlorid, ach ta chemie ! ?)

Obrázek zdroj : http://hansley-cosmetics.com/vyroba-kolonialniho-mydla.htm

Na obrázku je velmi dobře vidět jak osadník lije horkou vodu do sudu plného dřevěného popela a ta přes filtrační vrstvu ve spodní části teče žlábkem do podstavené nádoby.

4 b).

Vaření a čištění tuků.

Dalším krokem, který museli osadníci na cestě za mýdlem podstoupit, byla příprava tuků. To spočívalo především ve vyčištění tuků od všech dalších nečistot v nich obsažených.

Živočišné tuky, které se shromažďovaly při porážce zvířat, se musely očistit od všech zbytků

masa a tkání, které na tuku zůstaly během porážky. Tuk získaný ze skotu, se nazývá lůj, zatímco tuk získaný z prasat se nazývá sádlo.

Získaný tuk se musel zpracovat, aby se nezkazil, což se zhusta nedařilo. Používaný tuk byl většinou ve stádiu částečného rozkladu zbytků masa. Ledničky tenkrát nebyly. Proto se tuky zpracovávaly tepelně.

Tuk byl dán do velké nádoby, kotle, k němu se přidalo stejné množství vody. Pak se pod kotlem rozdělal oheň. To se dělo venku, protože zápach z vařeného tuku byl velmi silný. Směs tuků a vody se vařila tak dlouho dokud se voda neodpařila a tuk nerozpustil. Spíše se jednalo o vyškvaření. Z tuku se vybraly škvarky a daly stranou, většinou skončily později jako krmivo pro prase a nebo slepice. Potom se do kotle nalila další várka vody…..Tady POZOR teprve po částečném zchlazení pod bod varu. Jinak voda vzkypěla a tuk by se stříkáním přetekl přes okraj kotle. Na koho šplýchl horký tuk tak měl tenkrát zaděláno na smrtelný úraz, doktor nebyl k dispozici na míle daleko. Množství vody stejné jako v začátku vaření tzn 1 : 1. Takto připravená směs tuků a vody se nechala ještě za míchání vařit. Potom se zchladila přes noc. Tuhý čistý tuk plaval na povrchu vody a skoro všechny nečistoty, které nejsou tak lehké jako tuk (zbytky masa a zapomenuté škvarky), zůstaly ve vodě pod ním. Ze sebraného tuku se již vyrábělo mýdlo.

Ve městech kde se vyrábělo čistější a dražší mýdlo se ještě sebraný tuk rozehřál a za horka filtroval přes lněné, konopné a nebo jutové plachetky. Většinou se používaly staré řídké pytle Dále se tuk vařil opětovně s čistou vodou za intenzívního míchání. Tím se i zbývající

nečistoty a hlavně zápach ještě více odstranily. Tento proces  filtrování a vymývaní tuku se dělal i několikráte.

4 c).

Výroba koloniálního mýdla.

Do kotle s tukem se nalil roztok louhu (uhličitan draselný). Vzájemné poměry louh- tuk byly odhadovány nebo určovány rodinnými recepturami, které vycházely z dlouholetých zkušeností, ale nezakládaly se na žádných přesných výpočtech. Navíc se nedala dopředu určit síla roztoku louhu a proto byl konečný výsledek kvality mýdla dílem náhody. Pak tento obsah byl umístěn venku nad ohněm a vařen. Tato směs se vařila tak dlouho, až bylo mýdlo hotovo. Konec vaření se stanovoval rovněž odhadem a to podle hustoty směsi. Proces mohl trvat  šest i více hodin, Výsledkem byla řídká mýdlová hmota velmi vzdálená dnešním toaletním voňavým mýdlům, ale svou praktickou úlohu si i tato nevábná hmota na svou dobu plnila skvěle.

4 d)

Obtíže při výrobě mýdla

Nejtěžší při výrobě mýdla bylo správné určení síly louhu. Různé zkušenosti celých generací objevily metody, které určovaly sílu louhu. Osadníci nechali v louhu vznášet brambor, nebo  čerstvé vejce a podle toho zda se vejce a nebo brambor v louhu potápěl (slabý louh), nebo plaval (správná koncentrace), věděli, jakou sílu roztok má.

Většina kolonistů se domnívala, že v louhu o správné síle by brambor nebo vajíčko mělo vyčnívat nad povrch velikostí mince. Byl-li louh slabý, přidala se další várka dřevěného popela a nebo se vařil do zhoustnutí. Pokud chtěli roztok oslabit, byla přidána voda. Dle jediné zmínky na internetu je to prý koncentrace 20 %. Nevím, neměřil jsem. Vzhledem k tomu, že jsem nenašel v dostupné literatuře a ani na internetu poměry vaření mýdla za použití potaše, tak jsem se to musel naučit sám. Jediný údaj byl ten, že louh ze dřevěného popela musel mít hustotu takovou aby v něm plavala brambora nebo vajíčko. A další údaj, že vajíčko nebo brambora musely vyčnívat nad hladinu plochou asi jako dolar. Další údaj byl, že tento louh se míchal s tukem v poměru 1 : 2 (1 díl louhu /potaše/ a 2 díly tuku). A to se stále bavíme o uhličitanu draselném (roztoku potaše).

Obtíže při výrobě mýdla museli kolonisté snášel z nedostatku znalostí chemických procesů a neschopnosti získat louh o stejné síle. Nicméně, mnoho obyčejných osadníků, kteří žili ve venkovských oblastech, vařili dále z potaše vlastní mýdlo až do poloviny 19. století. Tehdy, jak již zmíněno, byl objeven proces průmyslové výroby sodného louhu.

4 e)

Začátky obchodu s mýdlem.

Obchod s mýdlem rostl přímo úměrně s růstem nových amerických kolonií. Dokonce i ve velmi raných dobách kolonizace existovali první výrobci a obchodníci s mýdlem. Protože byl lůj hlavní složkou pro mýdlo i svíčky, mnozí obchodníci byli výrobci jak mýdla, tak svíček. První výrobci se objevili v Americe již v roce 1609.

4 f)

Potaš a Pearlash

Výroba mýdla a výroba potaše spolu úzce souvisela a vzájemně se rozvíjela v tehdejší koloniální Americe. Podobně i Pearlash /čištěná potaš/, zažívala rozvoj při svém průmyslovém využití a byly to významné položky vývozu. Pearlash, byla používaná nejen na výrobu mýdla, ale i pro výrobu skla a to jak v Americe, tak i v Evropě.

Pearlash byla pro Anglii tak cenou surovinou, že se ocitla na seznamu strategických komodit.

4 g)

Konec éry potaše a nástup průmyslové výroby hydroxidu sodného

Výroba potaše a pearlashe zůstává důležitým průmyslovým odvětvím na americké pevnině až do konce první třetiny 19. století.  V té době se objevuje průmyslova výroba hydroxidu sodného, který bylo možno získat levnější a jednodušší cestou. To zásadně mění technologii výroby mýdla a strategickou hodnotu zmiňovaných surovin.

Dostupnost hydroxidu sodného, změnila mýdlový průmysl dramatickým způsobem. Za pomocí hydroxidu sodného se začalo vyrábět nesrovnatelně tvrdší mýdlo a to i bez přidavku kuchyňské soli, která zdražovala výsledný výrobek. Vysolování se používalo pouze u drahých toaletních mýdel, která se navíc ještě parfemovala a barvila.

5) Novodobá-průmyslová výroba sody (uhličitan sodný) a hydroxidu sodného

Zdroj : http://www.hornictvi.info/prirucka/solvay/solvay.htm

5 a)

Výroba sody, Uhličitanu sodného

V minulosti se potaš vyráběla pálením dřeva a v přímořských oblastech mořských řas. Ale to mělo jednu nevýhodu získaný uhličitan byl draselný a pro výrobu mýdla ne moc vhodný viz. shora. Proto byla hledána metoda levné výroby, uhličitanu sodného a Hydroxidu sodného

V roce 1790 byla vynalezena výroba dle pat. Leblance.

Stručně ve vzorcích :

NaCl  +  H2SO4  =  Na2 SO4  +  HCl,       

( HCl – chlorovodík, byl velmi obtížný odpad)

Na2SO4  +CaCO3  +  2C  =  Na2 CO3  +  CaS  +  CO2

(reakce probíhá v peci při vysokých teplotách)

Po vychladnutí se Uhličitan sodný z taveniny vyloužil vodou a zahuštoval až do sypkého stavu.

Metoda podle Solvaye r. 1863.

Upravil již známou metodu pánů Diraka a Henninga (nepoužitelnou pro průmysl) z r. 1838, tak aby byla průmyslově využitelná.

Stručně ve vzorcích :

NaCl  +  H2O  +  NH3  =  NaCl  +  NH4OH

NaCl  +  NH4OH  +CO2  =  NaHCO3  +  NH4Cl (odpad)

2 NaHCO3  Teplota 800^o C.=  Na2CO3  +  H2O  +  CO2

CO2 se zachytával a používal znovu ve výrobě, viz. druhá reakce shora.

Podružné reakce :

Z chloridu amoného NH4Cl získáme znovu čpavek NH3, do výroby reakcí s hašeným vápnem.

2NH4Cl  +  Ca(OH)2  =  CaCl2  +  2NH3  +  2 H2O

Chlorid vápenatý CaCl2 zůstával jako odpad. 

Pálení vápna.

CaCO3  Teplota1000-1200^o C  =  CaO  +  CO2

Hašení páleného vápna.

CaO  +  H2O  =  Ca(OH)2

5 b)

Výroba hydroxidu sodného

V dřívějších dobách se hydroxid sodný vyráběl tzv. kaustifikací.

Stručně ve vzorcích :

Na2CO3  +  Ca(OH)2  =  2NaOH  +  CaCO3.

Vznikal velmi málo rozpustný uhličitan vápenatý (vápenec), který se oddělil filtrací nebo usazením na dně nádrže. Získaný roztok Hydroxidu se odpařením vody zahustil a získal se surový hydroxid sodný. Ten se čistil pokud to bylo potřeba rozpuštěním v etanolu.

Dnes se hydroxid sodný vyrábí elektrolyticky v elektrolyzérech z roztoku chloridu sodného ve vodě (kuchyňská sůl, solanka), Jako vedlejší produkt je plynný chlor.

6) Měkké a tvrdé mýdlo

Zdroje :

Nákup chemikálií : prací soda kalcinovaná, barvy, vůně, oleje, tuky, glycerin,

http://www.kutilov.cz/chemikalie/uhlicitan-sodny-soda-lehka-kalcinovana–1-kg

Tento zdroj, jako jediný uvádí poměr tuku a sody, poměry jsou hmotnostní.

http://chemie-pro-vsechny.php5.cz/view.php?cisloclanku=2011050014

Poměr tuk zásada (TUK : ZÁSADA) je následující:

Hydroxid sodný – 8:1

Uhličitan draselný – 5:2

Uhličitan sodný – 3:1

Knihy :

Susan Miller Cavith: Přírodní mýdla, Pragma 2002.

6 a)

Všeobecně

Rozdíl mezi tvrdým a měkkým mýdlem je v zásadě ten, že z  draselné zásady (uhličitan draselný, hydroxid draselný) lze vyrobit pouze mýdlo měkké kašovité, zatímco ze zásad sodných (uhličitan sodný, hydroxid sodný) mýdlo tvrdé. Louhováním popela získáme potaš a to je uhličitan draselný. Po vychladnutí mýdlové hmoty je tato kluzká na dotek a želatinově měkká. Takto vyrobené mýdlo se nalilo do dřevěného sudu a v případě potřeby se nabíralo dřevěnou naběračkou.

To jak bude mýdlo tvrdé ovlivňuje i výběr tuku, z tvrdých většinou nasycených tuků vznikají mýdla tvrdá, např. lůj, sádlo, kokosový a palmový tuk. Pokud použijeme oleje, ty jsou většinou nenasycené, tak vznikají mýdla měkká. Takže různými kombinacemi tuků a zásad máme možnost tvrdost mýdla ovlivnit ve velmi širokých mezích. Též technologie ovlivňuje tvrdost a nebo měkkost mýdla. 

Osadníci časem přišli na to, že pokud ke konci varu do mýdlové hmoty přidají kuchyňskou sůl, je mýdlo daleko tvrdší. Problém ale byl zase v tom, že kuchyňská sůl byla těžko k sehnání a když, tak hodně drahá. Byla potřebnější a cennější pro konzervování potravin, na nakládání masa, do kuchyně a pro zvířata.

Ve větších městech byla situace jiná. Tam se již dařilo obchodu a bohatší obyvatelé vyžadovali kvalitnější zboží. Výrobci proto nejenom čistili tuk ale též mýdlo vysolovali. Takto vyrobené mýdlo bylo i snáze skladovatelné a podstatně tvrdší. Tvrdosti sodných mýdel ale zdaleka nedosahovalo Vyráběly se již tehdy polotuhé mýdlové tyče, které byly dokonce i  parfemovány přírodními oleji např. levandule a prodávány jako toaletní mýdlo.

6 b)

Podle zásad použitých na výrobu mýdla.

6 b 1)

Draselné zásady.

Použitím uhličitanu draselného (potaš) nebo hydroxidu draselného vyrobíme měké a mazlavé

mýdlo.

Když je konzistence změkčena ještě nevysolením tak v něm zůstává všechna voda, použitá při vaření mýdla a glycerin vzniklý reakcí. Toto se obchází tím, že se mýdlo vaří delší dobu aby se voda pokud možno vypařila. Bohužel glycerin tam zůstává, ten se nevypaří. Sice v mýdle působí pozitivně na pokožku, ale díky němu je mýdlo spíše hustá tekutina, v lepším případě konsistence vaseliny, a skladuje se v nádobách.

6 b 2)

Sodné zásady

Použitím uhličitanu sodného (prací soda) nebo hydroxidu sodného vyrobíme tvrdá mýdla.

pokud se použije navíc vysolení tak vzniká tzv. jádrové mýdlo. Obsahuje nejvíce % zmýdelněných mastných kyselin. Obsahuje pouze malé množství vody z mýdlového louhu a glycerinu. Tyto zbytky se odstraní opětovným převařením v čisté vodě a dalším vysolením.

U glycerinových mýdel se postupuje tak, že mýdlo nesrážíme solí (nevysolujeme) ale snížením množství vody na rozpuštění louhu dosáhneme stavu kdy je mýdlo po uvaření prakticky bez spodního dílu kapaliny( tzv. mydlářského louhu). Tím vznikne tvrdší hmota obsahující vedle mýdla ještě i reakcí vzniklý glycerin, který má blahodárné účinky na pokožku.

6 c)

Podle tuků, jejich složení a konzistence.

6 c 1)

Tuhé tuky a másla.

Hovězí a skopový lůj, vepřové sádlo, palmový tuk, toto jsou všechno tuky , které jsou tuhé a zároveň mají nasycené vazby. Z těchto tuků vznikají tvrdá mýdla.

6 c 2)

Pryskyřice a vosky

Sem patří z pryskyřic třeba kalafuna (všeobecně jakékoliv smůly tekoucí z poraněných jehličnatých stromů), která velmi zvyšuje v mýdle jeho pěnivost. Z tohoto důvodu se třeba přidává, mimo jiné, do receptur holicích mýdel. Je velmi dobrou náhradou (surogátem) drahých tuků.

Vosky, např. včelí vosk, jsou přísadou v podstatě kosmetickou, s příznivým účinkem na pokožku, mají povětšinou velmi malé číslo zmýdelnění.

6 c 3)

Tekuté tuky-oleje

Sem patří všechny rostliné oleje až na pár vyjímek. Jedná se většinou o tuky s nenasycenými vazbami. Tyto tuky mají za následek, že vznikají měkká mýdla. Patří sem známé oleje, jako řepkový, olivový, sojový, slunečnicový, a další.

Z těchto rostlinných olejů až na vyjímky vznikají mýdla měkká. Mezi oleji je pár vyjímek. Kokosový a palmový tuk patří mezi tuky nasycené, a z nich vznikají tvrdá mýdla.

Dále existují tzv. tuky  klihové, ty se špatně vysolují, a způsobují rosolovitost mýdla.

olej ricinový je tuk, který velmi zvyšuje pěnivost a trvanlivost pěny. 

6 d)

Podle technologie výroby.

6 d 1)

Výroba mýdla-Studená cesta

Tato metoda se používá hlavně při zmýdelňování pomocí louhu sodného.

Při použití pouze uhličitanu sodného a nebo draselného (potaš) není dost dobře použitelná.

Reakce by probíhala moc pomalu (v řádu dnů), potaš a nebo soda jsou příliš slabé zásady.

Já jsem při svých pokusech, používal vždy, no až na jeden studený, vaření mýdla tzv. teplou cestou. U některých předpisů jsou vyzkoušeny obě dvě metody.

Při jednom pokusu se studenou cestou, jsem postupoval takto :

Vypočítané množství louhu sodného (NaOH, na množství tuku v násadě) jsem rozpustil ve vodě (2x tolik vody co je louhu) a horký roztok  jsem přímo nalil na tuk, který se tímto teplem rozpustil. Při rozpouštění louhu se uvolňuje velké množství tepla, roztok se ohřeje až na 80-90 st. C. Tady POZOR louhový roztok může přejít i do varu a vzkypět, záleží na množství louhu a vody, malé množství vody je nebezpečnější. Proto rukavice a brýle jsou nezbytností.  Potom se musí buď dlouho míchat a nebo použít tyčový mixer. Louh a mixer velmi urychlí reakci. Ta proběhne s mixerem během 1-3  hod. V těchto případech se postupuje tak, že k vysolení nedochází a mýdlo se lije přímo do forem. Mýdlová hmota zhoustne a je ve fázi „STOPY“. To je stav kdy po prohrábnutí vařečkou se mýdlová brázda nezalije do roviny ale zůstává po ní stopa. Obsažený glycerin v mýdle způsobuje, příznivější působení na pokožku. Ovšem zrání mýdla, snížení velké alkality z pH nad 9-10 společně se sušením obsažené vody probíhá v řádu týdnů, obvykle 4-5-6.

6 d 2)

Výroba mýdla-Teplá cesta.

Tato metoda se může použít na vaření mýdla s použitím pouze sody a potaše ale i

NaOH a KOH. Var směsi, reakci velmi urychluje a způsobí zároveň, že složky (tuk a zásada) zreagují všechny, beze zbytku. Prakticky není potřeba zrání mýdla v řádu týdnů, pouze se nechává směs vyzrát, rozdělit a ztuhnout do druhého dne. Používá se většinou dvojnásobné množství vody než u studené cesty. Hmota se díky tomu dobře rozdělí na mýdlo a mydlářský louh. Větší množství vody je vhodné zvláště při následném vysolování u jádrových mýdel. Toho, že by část směsi nezreagovala se nemusíme bát. Dejte si pouze pozor na vážení a výpočet s louhem. Případ, že by ho byl přebytek, špatné vážení louhu, nebo špatný výpočet, je velmi nebezpečný pro pokožku. To je důležité zvláště v případě výroby z louhu sodného a nebo draselného. U uhličitanu sodného a draselného tak velké nebezpečí nehrozí , soda je přeci jenom podstatně slabší zásada než louh. V takovémto nepříznivém případě bude výsledné mýdlo silně zásadité (pH nad 10). Správně vyrobené mýdlo by mělo mít zásaditost maximálně pH 8.

Tzn. mírně nad neutrálním pH 7. Použití technologie „teplé cesty“ přímo vybízí k vysolení mýdla a získání tvrdšího produktu.

Závěrem : Podle mne a provedených zkoušek by se mýdlo mělo vyrábět tak jak to dělali již i naši předkové a to teplou cestou. Nejenom, že můžeme využít všech možností technologie výroby ale je to i bezpečnější, není potřeba dozrávání v řádu týdnů, kvůli vysoké alkalitě.

Nepotřebujeme louh sodný (stačí soda) a tyčové mixéry jak se v mnohých receptech doporučuje.

6 d 3)

Bez vysolování-glycerinové.

Tato technologie je nenáročná (odpadá operace vysolování) a s pozitivním účinkem na pokožku. Glycerin v případě, že se nevysoluje zůstává všechen v mýdle. Je silně hygroskopický (vstřebává do sebe vodu) a tato jeho vlastnost pokožku zvláčňuje a hydratuje. 

Glycerinová mýdla se dají vyrábět jak studenou tak teplou cestou.

Bez vysolování se vyrábějí mimo jiné i mýdla tzv. klihová-na klihové sedlině. Existují totiž tuky, kterým se říká klihové. Ty se velmi špatně vysolují a rozdělení mýdla na mydlářský louh a mýdlo je velmi obtížné. Obchází se to tím, že se tato mýdla vaří s minimálním množstvím vody a nechávají se na mydlářském louhu a glycerinu ve formách vychladnout. 

 6 d 4)

S vysolováním-na louhu.

Při vysolení, zbude glycerinu v mýdle pouze menší část, zbytek je rozpuštěn v odpadním mydlářském louhu a jde nevyužit do odpadu. Pokud se mýdlo znova převáří v čisté vodě a opět vysoluje, jde již o jádrová mýdla, která jsou prakticky bez glycerinu.

7) Recepty.

7 a)

Moje první mýdlo a tápání okolo vaření. Vl. předpis.

Tak tohle mýdlo se mě vylíhlo v hlavě po přečtení pár článků na internetu. První byl původní

recept z doby „za krále klacka“ z muzea Svitavy, ke kterému jsem se dostal v roce 2008.

A další inspirace na deosum.com a soběstačnost.cz.

No recept, posuďte sami ? ? Tady je :

Zdroj:

http://hansley-cosmetics.com/vyroba-kolonialniho-mydla.htm

http://deosum.com/Articles/162-zazrak-jmenem-mydlo-jak-vyrobit-mydlo.aspx

www.muzeum.svitavy.cz

Návod na výrobu mýdla podle receptu starých mydlářských mistrů :
„Na dlažbě musíme udělat hrob“, to je navršený prosetý popel na krajích udusaný, uprostřed vyhloubit důlek a nalít do něj vodu. Pak přidat pálené vápno a za stálého míchání hasit. To celé dáte do kádě vylouhovat. Tak získáte louh a ten vypustíte do menší kádě. Louhem měníte lůj v mýdlo. Směs nalejete do velkých nádob a vaříte 6-8 hodin. Po vylití na kámen se utvoří želatinová hmota. Znovu ji dáte do kádě a rosolujete přidáním kuchyňské soli. Přidáváte také louh. Po vyhasnutí ohně přecedíte přes hrubé plátno do jiné kádě. Louh se oddělí od mýdla, to seberete a dáte opět vařit 5 hodin s louhem, potom se vám už mýdlo nebude lepit, vyloupne se a nevypouští vodu. Nakonec mýdlo zformujete a rozřežete drátem.“

Můj postup :

Takže asi 2 pytle, (cca10 kg, ten druhý nebyl moc plný), ještě suchého popela z ohniště po pálení čarodějnic. Sebraný druhý den odpoledne 2 května 2008, nepršelo takže popel byl suchý. Popel jsem prosil na jemném sítku do sudu z umělé hmoty, uhlíky vyhodil a popel zalil horkou dešťovou vodou (10 l).  Asi první problém, mohla být kyselá voda jak prý dešťovka bývá. Zamíchal a nechal ustát. Výluh jsem postupně přecedil přes plátno, popel zalil znova vařící vodou (10 l) a zase přecedil. Oba výluhy jsem spojil. Bylo ji celkem asi 2 kbelíky cca 15-20 l.  Do přecezené kapaliny dal pár kousků páleného vápna, odhadem tak 600-800 g a vyhasil. Znova přecedil a roztok jsem svařil asi na cca 5 l. Dal 0,5 kg vepřového sádla a vařil. Po 3 hodinách jsem dostal něco jako „řídkou vaselinu“, která plavala na vrstvě šedohnědé kapaliny. To rozdělení mezi mýdlem a kapalinou nebylo moc ostré. tak jsem to nechal v hrnci a znovu rozvařil. Při varu jsem přidal pořádnou hrst soli. Po vychlazení jsem sebral vrchní vrstvu, tentokrát se mě již zdálo, že k rozdělení došlo mnohem lépe (spíše jsem si fandil), dal znovu do hrnce s menším množstvím již čisté vody z vodovodu (2 l). Po povaření jsem přidal hrst soli.

„ Mýdlo, spíš kaše“ se rozdělilo na dvě vrstvy spodní kapalná byla kalná a do hněda. Vrchní na omak „vaselina“. Spíše kaše. Ve výsledku to bylo mastné a moc to nemylo. Později, když jsem postupně do výroby mýdla pronikal, jsem udělal výpočet a asi přišel na to proč se to moc nepovedlo.

Tady je hrubý -hodně nepřesný výpočet:

Popele bylo asi tak 10 kg-odhad.

Na internetu  jsem našel složení dřevěného popela z něj vyplývá, že obsah K2CO3 (Viz níže)

je v průměru tak 8%. To znamená, že jsem měl po vyloužení tak asi:

1% z 10 000 g popela = 100 g 

100 x 8 = 800 g K2CO3 v roztoku cca 5 l. Předpokládal jsem, že to bude stačit na zmýdelnění 0,5 kg sádla. Jak jsem si fandil ? ! ? !

http://chemie-pro-vsechny.php5.cz/view.php?cisloclanku=2011050014

Dle uvedeného zdroje je u uhličitanu draselného poměr tuk zásada 5:2 v hm. dílech. Takže by mělo těch 800 g potaše stačit na zmýdelnění 2 kg sádla. Já měl pouze 0,5 kg ? ! ? 

Po prostudování literatury jsem zjistil čtyři pravděpodobné chyby :

1)

Dešťová voda, která je vždy mírně kyselá, zneutralizovala častečně uhličitan draselný z popela. A tato část se již zmýdelnění neúčastnila.

2)

Vápna při hašení bylo více než bylo třeba a přebytek vápené vody, vytvořil  tzv. vápené mýdlo které je ve vodě nerozpustné. A myslím, že ho bylo dost. Zmýdelněný tuk se promíchal s nerozpustným vápeným mýdlem a došlo ke katastrofě.

3)

Při vysolování jsem použil málo soli, hrst soli na 5 l vody je příliš málo.

4)

Nespočítal jsem si ani to co je dnes uvedeno v tomto předpisu. Vařil jsem prostě „od oka“.

Připadal jsem si jak vůl, který v plném trysku narazil hlavou do betonové zdi.

Na Sobestacnost.cz pokus dopadl podobně a deosum.com by též mohl vyprávět.

Hodnocení :

Katastrofa. NEDOPORUČUJI !

Zdroj : Internet

Složení dřevěného popela – zastoupení jednotlivých minerálů,

spálením dřevní hmoty vzniká 6–10 % popela jež obsahuje :

vápník (33 až 35 % CaCO3)

draslík (6 až 10 % K₂CO₃)         

fosfor (2 až 4 % P₂0₅ )

hořčík (4 až 7 % MgCO3)….Konec citace zdroje.

Vápník- v popelu je vápník obsažen ve formě vápence a ten je nerozpustný ve vodě takže se dá odfiltrovat. 

Draslík- Je ve formě rozpustného uhličitanu a zůstane v roztoku, to je to co potřebujeme, to je ta kýžená POTAŠ.

P2O5 –  Je kysličník fosforečný, reakce se asi nezůčastí. Tak tady nevím,

Hořčík-MgCO3 je uhličitan hořečnatý. Taktéž nerozpustný a odfiltruje se jako vápník.

7 b)

Druhé již dokonalejší.Vl. předpis.

Abych si spravil chuť po předcházejícím, z mého hlediska neúspěchu, tak jsem nasadil laťku trochu víš a začal s louhem.

Koupil jsem pixlu louhu (1 kg hydroxid sodný, pevný, pecičky).

Doma jsem měl 5 l kanystr upotřebeného tuku z domácího smažení. Byl do hnědé barvy a na dně vrstva strouhanky.

Většina tuku byla slunečnicový olej. Něco málo sádlo.

Tak jdem na to :

Odvážil jsem jeden kilogram +100 g na ztráty oleje. Ohřál v hrnci (60-80 st. C) a teplý přefiltroval přes lněné a nebo bavlněné plátno. Tady pozor stalo se mě, že jsem pro první filtraci použil netkanou textilii. Byla krásně průlinčitá a načechraná, ale nejspíše obsahovala příměs umělé hmoty a nebo byla celá z umělohmotných vláken a teplem se mě spekla. Vychladnout, vyždímat, vyhodit. Tuk jsem po filtraci, znovu  nalil do hrnce, dal na plyn a ohřál společně s vodou  (cca 3 l) do varu. Ponorným mixerem jsem směs rozšlehal a ještě povařil. Po ochlazení jsem slil tuk a vodu vylil. Tuk byl po filtraci a slití špinavé vody z vaření světlejší. No stejně byl ještě do hněda. Další voda další povaření a následné slití špinavé vody do WC. Co bylo zajímavé tak tuk, spíše jeho páry pořád voněly po řízkách. Teprve po třetí periodě (mohlo by se pokračovat i na 4 a 5 periodu) vaření a slévání špinavé vody do WC se mě zdála ta čistota dostačující. I když jsem tam ty řízky ještě cítil ! ? 

Výpočet :

Pro slunečnicový olej se udává SAP 134,5 mg louhu sodného na 1 g oleje.

Takže 1000 g oleje x 134,5 mg = 134 500 mg = 134,5 g louhu

1 kg oleje je něco více než litr.

Vzhledem k tomu, že jsem odhadoval, že sádla je v oleji 10% tak jsem s rozdílem nepočítal.  

Pro vepřové sádlo se udává 141 mg NaOH na 1 g sádla nebo loje. Rozdíl je 6,5 mg,

na cca 100 g sádla dělá celkem 650 mg = 0,65 g louhu.

Prostě moje mýdlo bude mít přebytek oleje a bude tudíž mastnější. (Superfatting).

Olej jsem zahřál tak na 70-80 st. C, přidal jsem 2 l vody, do které jsem předtím nasypal 135 g louhu sodného. Teplotu jsem postupně zvyšoval až do bodu varu. Celou dobu jsem míchal vařečkou ne mixerem, teda s přestávkami asi 5 minutovými. Již po 30 min, se kapaliny spojily a směs se mléčně zakalila.

Po jedné hodině byla již stejnoměrně zakalená do mléčně, slabě nahnědlé barvy. Nechal jsem to na nejmenším plameni jen tak probublávat se sundanou pokličkou. Pozor v počátcích varu tak po těch 30 minutách začíná kapalina pěnit, nesmíte to vařit klokotem.Vypnout plamen a míchat. Když to přestane pěnit tak zase zahřívat. (ještě větší problém je vaření mýdla s použitím sody nebo potaše tam to pění a syčí unikajícím kysličníkem uhličitým tak POZOR. Viz další recepty.) 

Po 1,5 hodině jsem mýdlo odstavil a nechal

vychladnout na 70 st. C. Vzal jsem pytlík soli a lžíci a přidal jednu vrchovatou do směsi v hrnci, míchám a po 5 minutách dávám další lžíci kuchyňské soli. To se již začalo mýdlo dělit na dvě vrstvy, spodní tekutá a vrchní tužší. Dodal jsem další dvě lžíce a po zamíchání jsem zjištoval zda na dně neucítím nerozpuštěné krystalky soli. No nebyl jsem si jistý a tak jsem přidal pátou lžíci. Po zamíchání jsem hrnec odnesl do sklepa, manželka prohlásila, že tam můžu zůstat i s hrncem. Ráno jsem měl v hrnci dvě vrstvy, vrchní byla skoro tuhá a spodní, když jsem to prořízl nožem, taková divná kapalina spíše do špinava. Trochu kapaliny jsem odlil do skleničky a změřil pH,  byl jsem na pH 9 – 9,5. Mýdlo jsem odřízl ode stěn hrnce a kapalinu vylil do WC, pokud někdo (ochránci přírody) protestuje tak tu zbývající alkalitu může zneutralizovat octem. Do hnce s mýdlem jsem nalil tentokrát již jenom 1 l vody a dal na plotnu, když se provařilo tak jsem plamen vypnul a nechal ochladit zase na těch 70 st. C. Přidal jsem sůl tentokrát již stačily 3 lžíce a nechal vychladnout zase ve sklepě. Druhý den měla kapalina pH 8,5 no možná 9. Mýdlo bylo již tvrdší s malým nádechem vůně po řízkách.

Kusy mýdla jsem nastrouhal na hrubém struhadle a dal na plech na buchty. Manželka ječela jak siréna při leteckém poplachu. Musel jsem to sundat a dát do igelitového pytlíku. Po týdnu zrání jsem pokračoval. Moc se v igelitu nevysušilo jak jsem doufal s plechem na buchty. Mýdlo jsem rozdělil na 4 části. Před tím jsem dal pár vloček do 2 lžic vody a ohřál, lakmus ukázal pH 8-8,5

-První jsem ohřál (nic moc)  bez vody a nalil spíše napěchoval do formičky ve tvaru kvádru a nechal ztuhnout.

-Druhou jsem smíchal s trochou modré barvy ve dvou lžících vody, zahřál na vodní lázni a kaši dal (nabouchal) také do formy.

-Třetí dostala lžíci lanolinu, čtyři lžíce vody, barvu „malina“ a lžičku levandulového oleje, který vyrábím doma ze slunečnicového oleje a květů levandule. Nejdříve ovšem bylo mýdlo zahřáto dána voda s barvou, přidán lanolin a teprve nakonec, když bylo mýdlo v těstovitém stavu (….no těstovitém no…) tak levandulový olej. Tady se již dalo mluvit o tom, že při teplotě tak 50-60 st. C se hmota dá hníst. Takže dání do formy bez problémů.

-Do poslední čtvrtiny jsem zamíchal za studena do nastrouhaného mýdla 10 lžic glycerinu a  2 lžičky levandulového oleje. Po promíchání jsem to rozdělil na dvě poloviny do první přišla lžíce vody s barvou modrou a do druhé poloviny lžíce vody s barvou „malina“. Každou zvlášt jsem dal do igelitového pytlíku uzavřel gumičkou a hodil do hrnce s horkou vodou. Po ohřátí, ještě v pytlíku jsem hmotu vyhnětl za tepla, vyndal a udělal jsem z obou placku, ty jsem dal na sebe. Přes igelit rozválel a postupně překládal jako listové těsto. Po 5 ti přeloženích šla též do formy. Bude mramorované ? ?.

Hodnocení :

1 čtvrtina mýdlové hmoty.

-Mýdlo by mělo být měkké (nenasycený olej) ale tvrdší než draselné.Ve výsledku je tvrdost  asi stejná jako běžné mýdlo, které používám doma (kostka za 15 kč). No možná trochu měkčí.

-Myje určitě lépe než to kupované.

-Pěnivost nijak velká ale to co kupuji nepění skoro vůbec.

-Trvanlivost pěny jsem zkoušel tak, že jsem dal mýdlo do sklenice vody, uzavřel víčkem a zatřepal. Po vyndání mýdla pěna spadla teprve po 5ti minutách. Ta u kupovaného byla poloviční a rozpadla se skoro okamžitě.

-Na ruce působilo tak nějak stejně jako kupované. Při mydlení se ukázalo, že v mýdle se nespojily úplně ty nastrouhané hobliny a v mýdlové mase byly sem tam otvory. Dojem byl neutrální. Snad jenom, že bylo velmi slabě cítit ještě po těch řízkách. Manželka prohlásila, že to je „správňácké mýdlo pro masožrouty“. V pohodě se spotřebovalo v koupelně na ruce.

2 čtvrtina mýdlové hmoty.

Totéž jako v první ale bylo v koupelně používáno s větší spokojeností, přeci jenom barva víc ladí oku..

3 čtvrtina mýdlové hmoty.

Byla prohlášena za toaletní mýdlo. S tím lanolínem manželka prohlásila, že je podstatně lepší než to kupované, barva prý je sice dost „řvavá a provokativní“ ale ta vůně to vyrovnala.

Vůně řízků se změnila na levanduli, celková spokojenost.

4 čtvrtina mýdlové hmoty.

Neměla takový úspěch jako předešlé, glycerin sice působil příjemně ale lanolin je prý lepší.

Vůně taktéž prý dobrá, k barvě „mramor“ se vyjádřila rodina, že je to jedno

„ale když si chci hrát ?“

7 c)

Pěkný propadák-mýdlo z popela, které již myje ale je jak bláto.Vl. Předpis.

http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-01-06/dreveny-popel-odpad-nebo-cenna-surovina

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/dreveny-popel-jako-hnojivo-vapnik-draslik-fosfor/

http://www.magazinzahrada.cz/rady-a-tipy/dreveny-popel-vytezte-z-nej-maximum.html

Výluh z popela. Potaš.

Rok 2009 a další čarodejnice, ty to jistí. Popela bylo tentokrát mnohem víc. Tři plné pytle.

Doma po zvážení to bylo něco přes 15 kg. Nastartoval jsem a jel pro dalších 5 kg.

Z těch 20 kg popela jsem vyloužil na dvakrát po 15 l výluhu.

Výluh jsem přefiltroval přes plachetku, a naposled ještě přes buničitou vatu, nebyl sice úplně čistej ale zdálo se, že bude vyhovovat, dal do kotle Brutar a zatopil. Když jsem těch 30 l vyvařil na polovinu a zdálo se, že by to mohlo stačit, odebral jsem 1 l do nádoby a dal chladit do studené vody. Došel jsem do lednice pro vajíčko a dal do vychlazeného výluhu. Vejce se potopilo, prostě odmítlo plavat. Výluh jsem nalil zpátky do kotle a přiložil dřevo. Ješte dvakrát jsem měřil s vejcetem hustotu. Když bylo výluhu asi 8 l tak začalo plavat. Oškrabal jsem potaš ze stěn kotle a roztok vylil do hrnce. Z potaše jsem tentokráte nedělal louh, reakcí s páleným vápnem jako v prvním receptu. To se neosvědčilo! ! Nedoporučuji. 

Další přísady:

550 g syrového hovězího loje,

550 g syrového vepřového sádla.

Sádlo a lůj jsem nakrájel na kousky tak 2×2 cm a nechal vyškvařit. Scedil jsem škvarky přes plátno a ze směsi tuků navážil 1 kg. Vyšlo to skoro akorát.

Po celodení práci u kotle jsem šel spát. V neděli jsem dal tuk do 10 l hrnce a na sporák. Když se tuk roztavil tak jsem na něj nalil 1 l roztoku potaše a míchal vařečkou. Při počátku a ve varu začala hladina pěnit a šumět, nebyla to snad ani pára ale kysličník uhličitý uvolňovaný reakcí potaše s tukem po zhruba 30 minutách pěnění ustalo, tuk dostal další dávku 1 l potaše. Když po 30 minutovém varu šumění opět přestalo tak jsem již přidával potaš po 1 dl. Pokaždé si mýdlo zašumělo. Usoudil jsem, že až nebude šumět bude reakce dokončena. Spotřeboval jsem celkem 5,3 l roztoku potaše, už jsem se bál, že pojedu pro další popel. Tady pozor každý z vás bude mít jinak silný louh, tak s tím počítejte. Průběžně jsem kontroloval zásaditost roztoku mýdla lakmusovými papírky. Potvrdilo se, že pokud mýdlo po přidání potaše šumělo bylo skoro neutrální. Po posledním přidání potaše již nešumělo nebo spíše málo a jeho zásaditost stoupla na pH 9 což je mírná alkalita. To ovšem u sody a nebo potaše nevadí jejich „žíravost“ je proti louhu sodnému a nebo draselnému zanedbatelná. Nakonec soda se běžně používá při praní na změkčení vody. Takže podle mě bylo hotovo. No jo ale ten výsledek nebyl nic moc….. Krémová hmota barvy světlé podobná tak trochu řídkému pudinku……. Vzniklo mýdlo, které nebylo vysoleno a zůstal v něm všechen glycerin i s vodou z roztoku potaše. No taková jakoby šlichta. Prostě pravé osadnické mýdlo z dob osidlování divokého západu. Po zvážení jsem měl 5,9 kg mýdlové hmoty. Odhadoval jsem, že na 1kg tuku tam bylo ještě tak cca 4 l vody a zbytek potaš.

Do dalšího vaření (na odpaření vody) se mě již moc nechtělo, takže jsem to nalil do umělohmotného kanystru a šel nosit věci do auta.

Hodnocení :   

Pračka.

S manželkou jsem se dohodl, že to vyzkouší v pračce. Stejně již léta (abych nekecal, 4 roky) používá doma vyrobené mýdlové vločky a na změkčení vody sodu. Tak prý dá ten SLIZ

(její název osadnického mýdla) přímo do bubnu i se sodou. Výsledek, na barevné bez problémů, u bílého na vyvářku, musela dát do aviváže víc levandulového octa než na vločky. Ocet se musí dávat po praní s mýdlem proto aby se odstranily zásadité mýdlové sraženiny na prádle, jinak je hrubé a na omak drsné. Dávkování zvýšila asi 2x protože je tam prý víc vody než mýdla. Později prohlásila, že to mýdlo v pračce víc pěnilo než obvykle. Což by potvrzovalo údaje z literatury, že draselná mýdla jsou rozpustnější a pěnivější.

Použití v koupelně.

K mytí rukou se osvědčilo, naředil jsem ho lihem  a cukrovým roztokem (viz II. díl, průsvitná mýdla), naparfémoval levandulí a nalil do dávkovače na tekuté mýdlo. Pěnivost a rozpustnost podstatně větší než u tvrdého mýdla a díky obsahu glycerinu mám dojem, že i pokožce rukou neškodí. Díky glycerinu, lihu a cukru, je částečně průhledné s nádechem do mléčné barvy.

Myje velmi dobře a sklidilo největší úspěch.

Manželka ho dokonce párkrát použila jako šampon na vlasy, s oplachem octovou levandulovou aviváží, pouze naředěnou 1 : 1 s vodou.

Po částečném proschnutí vlasů si je ještě promasírovala lihovo-olejovým výtažkem z břízy a kopřiv, který dělám vždy na jaře. Zářila nejen ona ale i vlasy.

Domácí solvina:

Ještě větší upotřebení našlo v dílně, hlavně na šmír. Do pixly jsem přidal k mýdlu ještě dřevěné piliny a lžíci terpentýnu (dalo by se asi použít i syntetické ředidlo, nezkoušel jsem), vznikla perfektní „solvina“, piliny mýdlo zahustily a terpentýn zajistil větší účinnost mytí, viz. recept v II. díle.

Alespoň u „solviny“ jsem měl lepší pocit než u kupované. No dyť, já tam měl dřevěné piliny a v kupované byl písek.

Domácí pokus :

Tady musím zmínit ještě, že jsem po příjezdu domů odlil cca 1 l roztoku a mýdlo dal vařit, velmi pomalý var. Zahustil jsem ho za stálého míchání až na 4-5 dl . Přestal jsem když se na povrchu začala objevovat kapalina (nebylo ji moc). Po olíznutí byla sladká (glycerin ?) usoudil jsem, že v mýdle je již tak málo vody, že glycerin se nemá v čem rozpouštět a vyděluje se z mýdla.

Po vychladnutí na cca 60 st. C jsem přidal do trochy vody modrou barvou, jednu lžíci lanolinu, lžíci levandulového oleje a pečlivě rozmíchal. Směs jsem nalil k mýdlu, lanolin je dobrý emulgátor a tak se vše dobře rozmíchalo. Rozlito za tepla do třech formiček. Bylo sice dost měkké ale dobře pěnilo Manželka se po čase ptala zda to modré mýdlo co bylo v koupelně, ještě nemám, ptal jsem se proč a odpověď zněla….Nóó bylo dobrý, na ruce ušlo… Takže oni ti osadníci na tom nebyli až tak špatně…. Možná by jim stačilo mýdlo zahustit a nebo vysolit.

Závěr,

je to použitelné a pokud vám nebude vadit, že je to „SLIZ“, tak si s tím umyjete ruce i vlasy a vyperete prádlo. Viz recept v II. díle na „mýdlový sliz na praní“.

Musíte pouze dát pozor na dávkování potaše, každý z vás ji uvaří jinak silnou (různé druhy stromů a tím pádem i popela, filtrace, vyluhování a pod.) a tudíž se musí hlídat šumění roztoku vařeného mýdla.

Pokud již nešumí přidané (malé) množství potaše tak to znamená, že všechny mastné kyseliny oleje nebo tuku jsou již zreagovány (zmýdelněny) a další přídavek potaše bude neúčinný a pouze zvýší alkalitu výsledného mýdla. Pokud budete používat výluh jako osadníci, vždy dojdete k většímu množství vody a tudíž k řidšímu mýdlu.

Máte tři možnosti.

1)

zahustit výluh potaše tak aby vajíčko nebo brambora v něm alespoň  plavaly. Podle mne je to nutné. Mýdlo je již trochu tužší asi jako vaselina.

2)

Po zmýdelnění mýdlo zahustit delším varem.

3)

Mýdlo alespoň jednou vysolit.   

7 d)

Babička to zachraňuje. Základní mýdlo. Vl. předpis.

Babička vařila mýdlo vždy z hovězího loje a ze sádla na kterém smažila řízky. Případně pokud bylo tak ze střevního, to vždy smrdělo. Případně z plsního a břišního. Loje bylo u řezníka vždy dost a skoro zadarmo. Pokud se pamatuji, bylo mě 12 let, tak to bylo z cca 5 kg loje a sádla.  Na toto množství je i tento babičin recept :

Ingredience : I. varianta.

5 kg hovězí lůj a nebo vepřové sádlo.Většinou se jednalo o směs obou tak půl na půl.

Rostliné tuky se tenkrát moc nepoužívaly.

705 g louh sodný,

1 kg (pytlík) kuch. soli, stejně ji nespotřebujete,

5-6 l měkké deštové vody, dnes je lepší destilovaná (deštovka bývá někdy slabě kyselá). Stačí tzv. technická-do akumulátorů aut, koupit třeba na pumpě.

Ingredience : II varianta.

5 kg loje a vepřového sádla, půl na půl,

0,5 kg kalafuny nebo přepuštěné smůly.

728 g louhu sodného,

kuchyňská sůl,

5-6 l měkké vody.

Postup, var. I :

Syrové sádlo, pokud bylo, tak bylo vždy tzv. břišní, plsní a od střev. Nehodilo se jako potravina (smrdělo), nakrájelo se na kostky jako lůj. Použité sádlo po smažení, vždy rozehřála a přecedila přes plátno aby odstranila připálenou strouhanku, nerozvářela ho ve vodě aby se vyčistilo. Hovězí lůj nakrájela na kostky a vyškvařila, po přecezení nalila lůj do sádla, v „prádelňáku“. Toto byl v její mluvě zhruba 10 litrový hrnec ve kterém vyvařovala po vyprání menší kousky prádla v mýdle a sodě (kuch. utěrky a kapesníky).

V dalším menším hrnci rozpouštěla ve 2 litrech vody louh. Pamatuji jak mě vždy vyhnala aby na mě nic nekáplo. Při rozpouštění se dává louh v pecičkách po částech lžící, další lžíci dáme až po rozpuštění (opatrně mícháme) předešlé dávky. Při tomto množství louhu hrozí, že se bude roztok vařit. Když k tomu dojde tak ho zchladíme dalším litrem vody. Rozpuštěný louh se naleje na olej a dá se vařit.  Po začátku varu se musí intenzivně míchat, mýdlová hmota se začíná kalit a houstnout. Mýdlo bublá a zvedá se, musíme sice dosáhnout toho aby reakce došla ke konci ale nesmí se nám udělat hustá nemíchatelná směs (hrouda). Pokud mýdlo příliš zhoustne tak přilijeme přiměřeně vody, tak po jednom decilitru. Držíme se toho, že kapaliny pod mýdlem by mělo být tak asi polovina množství mýdla, (cca 2-2,5 l). Po cca 2 hodinách by mělo být mýdlo již uvařené, husté a hladké. Pomocí lakmusových papírků změříme alkalitu, měla by být maximálně pH 8,5. Mýdlové hmoty bychom měli získat tak cca 7-8 litrů.

Ve studeném procesu se tato konzistence mýdla nazývá „fáze stopy“. To značí, že když hrábneme do povrchu tak se brázdička po vařečce nevyrovná do hladiny okamžitě ale nechává za sebou stopu. Odstavíme z ohně a necháme vychladnout. Nejlépe druhý den (24 hod. zrání) odřízneme vrchní koláč mýdla od stěn hrnce. Kapalinu pod mýdlem slejeme a vyhodíme. Mělo by jí být tak 1-2 litry. Babička říkala, že sice je tam rozpuštěné mýdlo ale bude to bez práce s vysolováním. Kusy mýdla umyla ze spodu od nečistot případně oškrabala. Na mýdlovou hmotu se nalijou 2 litry čisté vody a povaří. Necháme vychladnout na 50-60 st. C.

Obsah by se měl zřetelně rozdělit na mýdlovou vrstvu a spodní kapalinu. Pokud ne, tak je potřeba přidat sůl. Měly by stačit max. tak 2-3 lžíce soli. Necháme opět vychladnout, mýdlový koláč se nastrouhá a nechá vysušit, pokud je to potřeba. Dnes doporučuji mýdlo prohnat strojkem na mletí masa. Většinou je mýdlo tvrdé tak, že se může přímo barvit, přidat voňavý olejíček, lanolin, glycerin a pod.

Toto samozřejmě babička nedělala a po zchladnutí na těch 50 st. C ho dávala (napěchovala za tepla) přímo do formy. Žádné vysolování, strouhání, olejíčky a pod.

Postup var. II.

Část louhu cca 0,5 l se nechá v hrnci a přidá se kalafuna. Po zmýdelnění varem se přilije k tukům s louhem v druhém hrnci. Ostatní stejné jako ve variantě I.

Hodnocení : Varianta I.

Já osobně (stejně jako babička) toto mýdlo hodnotím jako tzv. základní. Je to kvalitní jádrové mýdlo s velkým obsahem mastných kyselin. Je z něj možno bez problémů vyrobit buď změnou technologie a nebo přídavkem barev, vůní, lanolinu nebo glycerinu, kterékoliv mýdlo, které si přejete.

Je to mýdlo tvrdé, přiměřeně pěnivé a dobře myje. Doporučuji.            

Hodnocení: Varianta II.

Tak toto je klasické základní mýdlo, tvrdé, jádrové (vlastnosti jako var. I.). Navíc díky kalafuně s vysokou pěnivostí. Ostatní stejné jako var. I.

7 e)

Babičin triumf. Holicí mýdlo. Vl. předpis.

Tak toto mýdlo dělala babička dědovi aby se měl čím namydlit když se holil břitvou.

Do tohoto mýdla se přidávala upravená borovicová smůla nebo kalafuna. a také menší množství ricinového oleje. Kalafuna je destilační zbytek z pryskyřice borovic. A při zabijačce se používá při paření prasete na odstranění štětin z kůže. A též ji používají elektrotechnici k pájení kovů. Když ji byl nedostatek, tak se borovicová smůla nasbíraná v lese dala do hrnce a zalila vodou. Smůla se dávala i s kousky kůry, nečistila se. Když se voda začala vařit a smůla se rozpustila, tak to babička přecedila. Zbytky kůry se hodily do kamen krásně hořely.

Přecezená se dala vychladnout a voda se slila. Smůla se dala do „smolňáku“ kde se ještě zahřála nad 100 st. C max. 120 aby se odpařila zbytková voda a terpentýn. Horká, teď už kalafuna se nalila do studené vody kde ztuhla. Po rozlámání šla do plátěného pytlíku, pro pozdější použití. Když se vařila smůla ve smolňáku tak to vždy vonělo na celý statek terpentýnem, který se odpařoval ze smůly. Toto mýdlo vařila ve dvou provedeních, levnější a dražší, lišila se od sebe pouze množstvím ricinového oleje a kalafuny

Ingredience :

1 kg tuku (vyškvařené sádlo a lůj,  půl napůl),

10 (20) dkg ricinový olej,

10 (20) dkg převařené smůly a nebo kalafuny,

10 ml výluhu levandule v lékařského glycerinu (výroba viz. dole),

10 ml levandulového oleje (výroba viz dole),

kuchyňská sůl,

4 l destilovaná voda.

Výpočet :

Lůj má 143 mg na 1 g tuku,

sádlo má 141 mg na1 g tuku,

ricinový olej má 128,6 mg na 1 g tuku,

kalafuna má 46 mg na 1 g pryskyřice.

Použijeme SAP sádla aby bylo mýdlo mastnější.

Tuky (lůj, sádlo)…141 g NaOH. Použijeme SAP pro sádlo-superffating.

Olej, ricin (10 dkg)….12,86 g NaOH (20 dkg 25,72 g NaOH)

Pryskyřice(10 dkg)….4,6 g NaOH, (20 dkg 9,2 g NaOH)

celkem :158,46 g NaOH ( 20 dkg ricin a kalafuna-175,92 g NaOH)

Množství levandulového oleje zanedbáváme mýdlo bude mastnější a příznivější pro pokožku

Postup :

Rozehřejeme tuky (lůj, sádlo a ricinový olej). V 1 l vody rozpustíme153,46 g  louhu sodného (165,92 g) a přilijeme do tuků. Zbývajících 5 g (10 g) louhu rozpustíme ve skleníčce s 2-3 dl vody a v malém hrnci povaříme 30 min. s kalafunou. Zmýdelněnou kalafunu nalejeme do hrnce k tukům a uvedeme do varu. Když se mýdlo zahustí do fáze stopy

(doba tak 30 min-1-1,5 hod.) tak mýdlo necháme dozrát do druhého dne.

Další postup rozdělím na původní, babičky a můj alternativní.

7 e1)

Babiččin postup.

Druhého dne se mýdlo odřízne od krajů nádoby a mydlářský louh se vyleje. Spodní strana mýdla znečištěná mydl. louhem se omyje vodou a kartáčkem, případně oškrábe. Dá se do hrnce s 0,5 l vody, po prohřátí k varu se zjistí zda se mýdlo rozdělilo, pokud ne, tak se přidá 1 lžíce soli. Účelem je pouze dostat dvě vrstvy ne provést úplné vysolení, takže pokud stačí jedna lžíce soli, tak druhou nedáváme. Pokud se mýdlo rozděluje samo tak nevysolujeme vůbec. Po rozdělení, a vylití spodního louhu, ještě za tepla (max. 50 st C.) nalijeme do hmoty levandulový glycerin a levandulový olej, hmotu musíme za přihřívání intenzivně míchat, glycerin a olej se špatně spojují s mýdlem. Po spojení nalijeme, ještě teplé do forem. Babička na to měla takové hranaté a dlouhé formičky. Rozměry 3 x 3 cm a dlouhé 10 cm.

Tady si musíte rozhodnout sami…. Pokud vysolíte větším množstvím soli dostanete jádrové mýdlo s malou částí glycerinu. Když se vysolení neprovede tak bude část glycerinu v mýdle část v mydl. louhu. Babička vysolovala vyjímečně, to vždy tvrdila, že má špatný tuk a nebo louh.

7 e 2)

Můj postup.

Druhého dne po uvaření mýdla se louh slije a k mýdlu přidám 2-3 l čisté vody.

Po provaření vysolím do úplného rozdělení, 3-5 lžic soli stačí. Nechám vychladnout. Po oddělení od louhu mýdlo nastrouhám, do vloček přidám levandulový glycerin a olej, promísím. Hnětení provedeme běžným mlýnkem na maso. Stačí vločky promlýt 2x a máme hotovo. Manželka opět silně protestovala…..Musel jsem mlýnek vyvařit ve vodě, ničemu jinému nevěřila…..

Teď když to píšu tak mě napadlo, že by se mýdlo nemuselo vůbec strouhat (blbá a náročná činnost a svaly trpí)  a přímo ho v kusech prohnat mlýnkem.

Hodnocení :

Babičino holicí mýdlo bylo takové hebší jemnější a bylo znát větší množství glycerinu.

Obě, babičino i moje, překrásně pění a pěna je trvanlivá. Ještě lépe je na tom mýdlo, které obsahuje zvýšené množství (20 dkg) ricinu a kalafuny Vůně je příjemná a nevtíravá. Taková jakoby rozkvetlá louka. Ta levandule je totiž trochu „šmrcnutá“ vůní terpentýnu a ta kombinace je fajn. Platí samozřejmě pouze při použití převařemé smůly.

7 f)

A tak přišel ke cti „zdravý selský rozum“, chemie zmýdelňování tuků a lakmusové papírky. Výroba teplou cestou za použití prací sody a vysolení. Vl. předpis.

Zdroje :

http://www.kutilov.cz/chemikalie/uhlicitan-sodny-soda-lehka-kalcinovana–1-kg

Další viz. bod 7c, velmi podobná výroba.

V tomto receptu se budu zabývat výrobou mýdla za použití sody. V době kdy recept vznikal tak jsem ještě neměl přepočítané poměry na zmýdelnění tuků za použití Na2CO3 a K2CO3.

Dnes to již neplatí a v tabulce, která je uvedena v druhém díle jsou již příslušné hodnoty přepočítané a jsou k dispozici. Taktéž musíte vzít v úvahu, že na trhu je většinou soda krystalová, kalcinovaná málo a nebo si ji musíte vyrobit. Krystalové sody je potřeba podstatně více a na ni není přepočet SAP v tabulce proveden. Tabulka platí pouze pro sodu kalcinovanou. Původně jsem chtěl tento recept vyřadit, protože dnes již není potřeba jeho technologii znát. Stačí se totiž podívat do tabulky a vypočítat potřebné množství sody na násadu tuků. Navážit, rozpustit, uvařit.

…..Jak jednoduché……

No jo ale co když tu tabulku nebudu mít k dispozici a moje digitální váhy budou bez baterií a nebo nepůjde proud. V takovém případě budu velmi rád, že ovládám technologii výroby mýdla, ke které nepotřebuji váhy, tabulku a nic moderního.

Stačí pár údajů v hlavě a zdravý selský rozum.

Vycházíme z toho, že známe :

Váhu a nebo objem tuku.

Známe poměry tuk : zásada a poměr tuk : voda.

Tuk : Uhličitan draselný, potaš – 5 : 2, tady pozor ne výluh z popela

ale suchá odpařená potaš.

Tuk : Uhličitan sodný, prací soda kalcinovaná – 3 :  1.

Takže na 1 litr tuku asi 300 g sody.

Dále víme, že na  rozpuštění louhu se udává množství vody v poměru k tuku :

Tuk : voda 3 : 1 (Překrásný prográmek, soapCalc udává 38% na váhu tuku)

Toto množství vody se používá u vaření mýdla za použití tzv. studené cesty a silných zásad, louhu sodného a draselného a většinou bez vysolení. Tady je malé množství vody výhodou.

Ale tento recept je za použití sody a teplé cesty, tzn.vaření mýdlové hmoty s následným vysolením mýdla. Tady je naopak výhodnější množství vody zhruba 2-3x větší.

Takže z toho plyne, že poměr tuk : voda u vaření mýdla se sodou je tak 1 : 1 až 1 : 2.

Já jsem používal i poměr tuk : voda 1 : 2 až 1 : 3. Zvláště u jádrových tuků (kokosový tuk,  palmojádrový tuk a hovězí lůj)  je to výhodné při vysolování. Při použití olejů je lépe množství vody snížit, 1 : 2.

Ingredience :    

Tuk, nejlépe hovězí lůj a nebo sádlo, oleje, jakékoliv. Použité v kuchyni ke smažení se doporučuje přefiltrovat a vyčistit několikerým provařením s vodou. 

Prací soda, kalcinovaná, nebo krystalová.

Měkká voda, deštová a nebo říční, nejlepší je destilovaná ale ta je zbytečně drahá,

kuchyňská sůl.

Postup :

Pokud nemáme sodu kalcinovanou tzn. bez krystalové vody, tak ji vypražíme.

Dáme krystalovou sodu na pekáč a v troubě pečeme až do rozpadu krystalů. 1 kg jsem pražil při 150-180 st. C cca 1 hodinu. Dostaneme jemně sypký, bílý prášek.

Vyškvařený lůj, sádlo a nebo použitý olej dáme do hrnce a rozehřejeme. POZOR hrnec musí mít alespoň 2-3x větší obsah než bude součet všech surovin. Při zmýdelňování tuků sodou hmota silně při reakci pění, zvláště zpočátku, uniká vznikající kysličník uhličitý.

Množství tuku máme zváženo nebo alespoň odhadneme objem, úplně to stačí. Vycházíme z toho, že tuky a oleje jsou lehčí než voda  tak okolo 0,8-0,9. To znamená, že jeden litr tuku bude vážit tak 800-900 g. Z množství tuku odhadneme množství kalcinované sody. Ze shora uvedeného poměru plyne, že množství sody bude jedna třetina množství tuku. Sodu rozpustíme ve vodě, která se má v poměru k tuku též 1 : 3 (studená cesta). Používáme teplou cestu a tak se vody dává 2-3x více tzn. poměr tuk : voda, 1 : 1 . Tuk ohřejeme a sodný roztok za varu postupně přiléváme, vždy když hmota přestane šumět tak přilejeme další cca 1dl dávku. Přiléváme tak dlouho až po přilití roztoku sody hmota nešumí, je hotovo. Pokud ale i po přilití poslední dávky roztoku sody hmota šumí a další nemáme, rozpustíme další část sody ve vodě a roztok přiléváme až mýdlo nebude šumět. Změříme pH lakmusovými papírky, měli bychom dostat hodnotu mezi pH 8-9. Mýdlo se nechá pořádně provařit a po částečném zchlazení na 70-80 st. C vysolíme. Postupně dáváme vždy lžíci soli. Po rozdělení mýdla na spodní louh a vrchní vrstvu mýdla necháme zchladnout. a znova změříme alkalitu, pokud je pH okolo 8-8,5, je to v pořádku, pokud ne a je vyšší, tak se musí mýdlo ještě jednou vysolit. Vrchní mýdlo odřízneme od stran hrnce a mydlářský louh vylejeme. Pokud je potřeba tak se spodní strana zchladlého mýdla omyje a nebo oškrábe. Mýdlo se namele na strojku na maso a dá do plátěného pytlíku, kde je k dalšímu upotřebení. Mýdlo je také možno znova rozvařit ve vodě a opětovně vysolit, ke zlepšení čistoty. Většinou to není potřeba. Namleté nudle ohřáté s trochou vody se dávají dle potřeby do formy kde ztuhnou a nebo se přidávají různé vůně a zlepšující přísady. Nejlepší promísení nastává opět v mlýnku na maso, když do nudlí nebo vloček přidáte voňavé olejíčky, barvy, léčivé přísady a nebo glycerin tak stačí jednou dvakrát promlet a je hotovo. Potom ohřát a dát do formy.

Hodnocení :

Klasické tvrdé mýdlo pokud převládá lůj a nebo sádlo. Pokud je více oleje, je mýdlo měkčí ale to neznamená, že bude měkké jako vaselina. Krásně pění a pěna má poměrně velkou trvanlivost. Ještě k těm pH papírkům, pokud budete postupovat tak jako já již několikrát, tak nebude ani nutné žádné měření pH.

Dělám ho dnes již „jak na běžícím páse“ a alkalitu už ani neměřím. Není to potřeba. Prací soda a potaš je slabá zásada a k poškození pokožky nemůže prakticky dojít, i při předávkování. Je to takové základní mýdlo do domácnosti

7 g) Vystřízlivění aneb v jednoduchosti je kvalita. Jednodruhová mýdla.

Tak tato tři mýdla vycházejí z nejdostupnějších a nejlevnějších surovin na našem trhu, což jsou lůj, sádlo a slunečnicový olej. Jedná se tvrdá základní mýdla. Pro bohatost pěny a její trvanlivost je přidána kalafuna a ricinový olej. Tady pozor, používáme vypočtené množství louhu sodného (všeobecně zásad), nedochází k tzv. přetučnění (superfatting). Přetučnění se používá jako pojistka aby nedocházelo k velké alkalitě mýdla a mýdlo bylo trochu mastnější (toto se víceméně používá u mýdel pro okamžité použití). Tato tři mýdla jsou vyráběna na pozdější použití kdy se dodávají přísady. Kdybychom mastné přísady (vonné oleje) daly hned při výrobě mýdla tak se stává, že při dlouhém uskladnění (rok a více) žluknou. Proto se dodávají později, do dříve vyrobených a namletých vloček společně s barvivy a vůněmi.

Budeme ho vyrábět dvěma způsoby. Teplou a studenou cestou. U teplé s vysolením a u studené na louhu s glycerinem. Snažte se pokud možno vysolení nepoužívat vůbec,

glycerín, který potom v mýdle zůstane ho zjemňuje. U všech receptů se používá namletí

vzniklého mýdla na masovém strojku (díry průměr 3-4-8 mm) a následné uskladnění v plátěném

pytlíku, nepoužívejte igelitový. Na teplé cestě meleme mýdlo hned druhý den po zmýdelnění,

u studené, až po uzrání mýdla což je min. 6 týdnů .

Známe :

Lůj 143 mg / 1 g tuku,

sádlo 141 mg / 1g tuku,

slunečnicový olej 134,5 mg / 1g tuku

ricinový olej 128,6 mg / 1g tuku,

Kalafuna 46 mg / 1 g pryskyřice.

Ingredience :

1 kg vyškvařeného hovězího loje,

1 kg vyškvařeného vepřového sádla,

1 kg slunečnicového oleje,

3 x 10 dkg kalafuny,

3 x 10 dkg ricinového oleje,

pixla louhu sodného,

1 kg kuch. soli,

měkká nebo destilovaná voda.

7 g 1)

Mýdlo z hovězího loje s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

Postup teplá cesta :

1 kg loje roztavíme společně s 10 dkg kalafuny a 10 dkg ricinového oleje. Směs ohřejeme na 60-70 st. C a intenzivně mícháme. Postupně přiléváme roztok 160,46 g louhu sodného ve 2 l vody.

Postupně ohřejeme k varu a za stálého míchání necháme zhoustnout. Pokud se nám směs nedělí na dvě vrstvy, tak ji naředíme ještě další vodou. Nesmí se nám utvořit nemíchatelná tuhá směs, hrouda, mýdlo musí být míchatelné. Pokud se ani po naředění mýdlo nerozdělí tak ho vysolíme. Po vysolení necháme ztuhnout a do druhého dne vyzrát. Vrstva mýdla se odřízne, spodek vyčistí a namele na mlýnku na maso.

Postup studená cesta :

1 kg loje roztavíme společně s 10 dkg kalafuny a 10 dkg ricinového oleje. Postupně přiléváme roztok160,46 g louhu sodného v 400 ml vody. Směs ohřejeme na 60-70 st. C a intenzivně mícháme. Po „fázi stopy“ se mýdlo nalije do forem a nechá ztuhnout. POZOR tady se musí bezpodmínečně počkat s uzráním mýdla alespoň 6 týdnů. Jinak hrozí popálení pokožky nezreagovaným louhem. Po uzrání se nakrájí na kostky nebo umele.

Hodnocení :

Teplá cesta.

Tvrdé základní mýdlo bez přetučnění k dlouhodobému uskladnění. Nežlukne v průběhu roku a více.

Získáme velmi tvrdé mýdlo až krupičkovité struktury (jsou to spíše mýdlové krystaly). Pokud se mýdlo vysolí tak je krupičkové skoro vždy. Velmi dobře myje a pění. Špatně se dává do forem, nejlepší je nudle po mletí uskladnit v plátěném pytlíku. Při následném zpracování se po smíchání s přísadami znova namele a nadusá do formy s trochou vody. Zahřejeme přímo ve formě (např. v troubě na těch 50-60 st. C). Osvědčila se teflonová na paštiku a nebo srnčí hřbet, umístěná v pekáči s vodou, nebo silikonové. Po vychladnutí se vyklopí a nařeže na kostky.

Studená cesta.

Taktéž tvrdé základní mýdlo bez přetučnění s vysokým obsahem glycerinu. Nežlukne v průběhu skladování.Po 6 ti týdnech je již mýdlo hotové a může se používat. Je poněkud měkčí než na „teplé cestě“ dělané mýdlo, protože obsahuje všechen glycerin. Krupičková struktura se neprojevuje tak výrazně, díky glycerinu.

7 g 2)

Mýdlo z vepřového sádla s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

Postup, teplá cesta.

1 kg vyškvařeného vepřového sádla, roztavíme společně s 10 dkg kalafuny a 10 dkg ricinového oleje. 158,46 g louhu sodného rozpustíme postupně ve 2 litrech vody. Do teplého tuku nalijeme postupně roztok louhu a zahříváme k varu. Nebojte se přidat i další vodu, bude se to lépe míchat. Po zhoustnutí do „fáze stopy“ by se měla mýdlovina ještě vařit tak

30 min až 1 hod. Jakmile se rozdělí na dvě vrstvy tak je hotovo. Pokud ne tak se přileje další

voda, cca 0,5 l. 30 min.povaříme, pokud se ani teď nerozdělí tak se mýdlovina vysolí.

Necháme vychladnout do druhého dne, po odříznutí mýdla od stěn hrnce nameleme na strojku na maso. Nudle se uskladní v plátěném sáčku.

Postup, studená cesta.

Tuk,olej, a kalafunu roztavíme, postupně nalejeme louhový roztok, tentokrát použijeme pouze  400 ml vody a intenzivně mícháme. Teplotu udržujeme na cca 60 st. C. Jakmile se nám začne směs zahuštovat do „fáze stopy“ tak na nic nečekáme a nalejeme ji do forem. Tady se musí též počkat na vyzrání těch 6 týdnů, jako u všech mýdel vyráběných za studena. Většinou se mýdlovina nerozděluje a obsahuje všechen glycerin. Pokud se rozdělí tak se snažíme tekutinu zamíchat do hmoty  Mýdlo je možno až po uzrání (min. 6 týdnů) namlet na strojku na maso. Je to výhodné pro další zpracování, kdy se přidávají různé zlepšující přísady.

Hodnocení :

Teplá cesta.

Snažíme se o nevysolování. Mýdlo je trochu měkčí než předešlé, díky složení mastných kyselin sádla oproti loji, zvláště pokud je přítomen glycerin (vaření bez vysolení). Krupičkování (krystalů) mýdla se spíše nedočkáme. Je výborně pěnivé, rozpouští se o něco lépe než z loje a dobře myje.

Je to takové mýdlo z odpadů, většinou se vyrábí po zabíjačce ze  smradlavého střevního a plsního sádla. Případně se přidává použité sádlo a olej ze smažení, po předchozím vyčištění.

Studená cesta.

Mýdlo je ještě měkčí než za teplé cesty, díky obsaženému glycerinu. Přesto jeho tvrdost je výborná, po uzrání a mamletí je univerzálně použitelné. Velmi dobře pění a myje.

7 g 3)

Mýdlo ze slunečnicového oleje s kalafunou a ricinovým olejem. Vl. předpis.

Platí, že čím měkčí tuk a nebo olej tak je mýdlo měkčí. Takže toto mýdlo by mělo být ještě měkčí než předchozí, vyjímkou u rostlinných olejů je kokosový a palmový tuk.

Postup teplá cesta.

Smícháme oleje a za teploty cca 60-70 st. C, pomalu přiléváme roztok louhu.

(2 l vody se postupně smíchají s 151,96 g louhu sodného). Postupně ohříváme do varu, po zhoustnutí do „fáze stopy“ vaříme ještě asi 30 min. Pokud se rozděluje tak necháme schladnout a po odříznutí  se namele. Nedělí-li se, dáme přídavek vody (0,5 l), pokud ani potom tak vysolíme. Snažíme se nevysolovat je potom jemnější. Namleté mýdlo se dá do plátěného sáčku.

Postup studená cesta.

Tuky ohřejeme a přiléváme roztok louhu tentokrát pouze ze  400 ml vody a 151,96 g louhu sodného. Po ohřátí na cca 60-70 st. C se začne při intenzivním míchání hmota zahušťovat a ve fázi stopy ji vlijeme do forem. Po ztuhnutí se vyndají a nechají 6 týdnů zrát. Uzrálé mýdlo se namele a dá do plátěného sáčku.

Hodnocení :  

Teplá cesta.

Tak toto mýdlo se nejlépe zpracovává při následném přidávání zlepšujících látek. Je přiměřeně tvrdé a tvárné, mletí nedělá žádné problémy, zvláště pokud nebylo vysoleno a nebo pouze částečně. Je znát že je vyrobeno z oleje a tudíž má nejměkší konzistenci ze všech tří mýdel. Pění, myje a trvanlivost pěny je na vysoké urovni. Při míchání s přísadami se s malým množstvím vody a dalších látek dobře mísí.

Studená cesta.

Ještě lepší plastičnost díky obsaženému glycerinu. Při přídavku dalšího glycerinu v následném zpracování se může stát, že ho bude tolik, že se bude glycerin vydělovat, tomu lze odpomoci malým přídavkem alkoholu a nebo cukru. Viz následující recepty ve II. díle..

8) Rozpustnost prací sody (uhličitan sodný), potaše (uhličitan draselný),

louhu sodného a louhu draselného ve vodě v závislosti na teplotě.

8 a)

Tabulka rozpustnosti prací sody (uhličitan sodný).

Nákup :http://www.kutilov.cz/chemikalie/uhlicitan-sodny-soda-lehka-kalcinovana–1-kg

Zdroj:Vikipedie

Rozpustnost ve vodě                     monohydrát                                 Rozpustnost v  rozpouštědlech

7 g/100 ml (0 °C)                          8,2 g/100 ml (0 °C)                       methanol (málo)
12,2 g/100 ml (10 °C)                   26,1 g/100 ml (20 °C)                   ethanol (ne)
21,8 g/100 ml (20 °C)                   58,89 g/100 ml (60 °C)                 glycerol , dle obsahu vody
29,4 g/100 ml (25 °C)                   56,53 g/100 ml (100 °C)
39,7 g/100 ml (30 °C)                   heptahydrát
48,8 g/100 ml (40 °C)                   16,90 g/100 ml (0 °C)
47,3 g/100 ml (50 °C)                   38,9 g/100 ml (25 °C)
46,4 g/100 ml (60 °C)                   dekahydrát
45,1 g/100 ml (80 °C)                   21,06 g/100 ml (0 °C)
44,7 g/100 ml (100 °C)                 93,67 g/100 ml (20 °C)
42,7 g/100 ml (120 °C)                 593 g/100 ml (60 °C)
39,3 g/100 ml (140 °C)                  542 g/100 ml (100 °C)

8 b)

Tabulka rozpustnosti potaše (uhličitan draselný)

nákup : http://www.fichema.cz/uhlicitan-draselny-potas-k2co3-kg-995-cas-584087-p-419.html

Zdroj:Vikipedie

Rozpustnost ve vodě                       seskvihydrát         

105,5 g/100 ml (0 °C)                     158,49 g/100 ml (0 °C)
108,2 g/100 ml (10 °C)                   167,25 g/100 ml (20 °C)
110,5 g/100 ml (20 °C)                   181,84 g/100 ml (40 °C)
112,3 g/100 ml (25 °C)                   202,67 g/100 ml (60 °C)
113,7 g/100 ml (30 °C)                   230,90 g/100 ml (80 °C)
116,9 g/100 ml (40 °C)                   268,60 g/100 ml (100 °C)
126,8 g/100 ml (60 °C)                   Rozpustnost v rozpouštědlech
139,2 g/100 ml (80 °C)                   ethanol (ne)
155,7 g/100 ml (100 °C)                 aceton (ne)
274 g/100 ml (200 °C)

8 c)

Tabulka rozpustnosti louhu sodného.

Nákup : http://www.kutilov.cz/chemikalie/

Zdroj:Vikipedie

Rozpustnost ve vodě                      monohydrát    

41,8 g/100 ml (0 °C)                      282,8 g/100 ml (12 °C)         
108,7 g/100 ml (20 °C)                  309,1 g/100 ml (20 °C) 
113 g/100 ml (25 °C)                     458,2 g/100 ml (40 °C)
118 g/100 ml (30 °C)                     640,5 g/100 ml (50 °C)
129 g/100 ml (40 °C)                   1 092,1 g/100 ml (60 °C)
146 g/100 ml (50 °C)                     tetrahydrát
174 g/100 ml (60 °C)                     485,77 g/100 ml0 °C)
313,23 g/100 ml (80 °C)                921,74 g/100 ml (5 °C)
346,31 g/100 ml (100 °C)
374 g/100 ml (125 °C)                    Rozpustnost v polárních     
418 g/100 ml (150 °C)                    rozpouštědlech
554 g/100 ml (200 °C)                    alkoholy

8 d)

Tabulka rozpustnosti louhu draselného.

prodej :

http://www.prator.cz/prator-cz/eshop/3-1-Chemicke-latky/0/5/71-Hydroxid-draselny-supiny

Zdroj:Vikipedie

Rozpustnost ve vodě                  Monohydrát                  

97,6 g/100 ml (0 °C)                  315,94 g/100 ml (33 °C)      Rozpustnost v polárních                                         
102,4 g/100 ml (10 °C)              343,73 g/100 ml (50 °C)      rozpouštědlech  
112,4 g/100 ml (20 °C)              445,58 g/100 ml (80 °C)      Ethanol

117,9 g/100 ml (25 °C)              581,58 g/100 ml (100 °C)    38,7 g/100 ml (28 °C)      
135,3 g/100 ml (40 °C)              Dihydrát                               Methanol     
140 g/100 ml (50 °C)                 401,1 g/100 ml (0 °C)          55 g/100 ml (28 °C)    
147,5 g/100 ml (60 °C)              500,1 g/100 ml (10 °C)
162,5 g/100 ml (80 °C)              691,9 g/100 ml (20 °C)
179,3 g/100 ml (100 °C)            1 163 g/100 ml (30 °C)
Autor : Miki