Štěstí přeje připraveným, říká přísloví a v případě civilizačního zhroucení nebo totalizace společnosti to platí mnohonásobně.
Proto na těchto stránkách budou nápady a odkazy na různé zdroje, které se tímto tématem zabývají.
Pro začátek Šest pravidel přežití od Jeremiaha Johnsona, bývalého příslušníka tzv. zelených baretů.
Pravidlo první: Ať běží dav kamkoli, nechoďte tam
Vydejte se tedy s rodinou pryč po vlastní ose a v každém případě se vyhýbejte hlavním tahům a davům.
Pravidlo druhé: Musíte mít KAM jít
Mějte odpovědi na následující otázky pohotově:
- Umístili jste zásoby (jídlo, zbraně, peníze) v bezpečném záchytném bodě číslo jedna?
- Je toto místo někde, kde k němu můžete vy i vaše rodina dojít bez problémů pěšky?
- Jste v tomto místě vy i vaše rodina v bezpečí alespoň po dobu 24 – 48 hodin?
- V bezpečí – to znamená, že vás nenajdou vojáci (cizí mocnosti či vládní “mírotvůrci”), tedy lovci lidí?
- Je takové místo v bezpečí před jaderným spadem, nebo chemickým napadením?
- Má váš úkryt zásoby jídla a vody alespoň na týden?
- Pokud není váš úkryt z jakéhokoli důvodu bezpečný (třeba proto, že ho obsadil někdo jiný), máte poblíž záložní variantu?
- Máte další, vzdálenější úkryt, k němuž se dostanete po nejvýše třech dnech pěšího pochodu?
- Je to skutečně bezpečné, uhajitelné místo, které má zásoby, jež vydrží alespoň měsíc?
- Máte vy a vaše rodina fungující způsob krizové komunikace (např. vysílačku) pro každého z vás?
- Dali jste dohromady krátkodobý plán (jak se najdete – úvodní kontakt, 48 hodin, 7 dní)? Znají jej všichni?
- Formulovali jste dlouhodobé plány (1 měsíc, dále měsíc za měsícem, půl roku, rok)?
Pravidlo třetí: Připravte se na to, že opustíte domovy. Nadlouho
Musíte inovovat. Přijít s něčím, co jiné nenapadne. Znáte ten starý, opuštěný sklad na kraji města? Ano, a stejně tak ho nejspíš zná 90% vašich spoluobčanů. Musíte vyrazit mimo vyšlapané cesty. Často to bude znamenat, že si musíte postavit či připravit něco vlastního.
Jak? Třeba si můžete uskladnit malé balíčky zásob (“kešky”) v různých vzdálenostech od prvního úkrytu. Hledejte nepoužívané tunely, jeskyně a další podzemní struktury – ty vás ochrání před živly a případně (alespoň přechodně) i před radiací. Také si musíte říci, kým vlastně jste: máte “přežití” jako koníčka, “preppeřinu” jako společenskou zábavu, nebo – prostě chcete přežít? Stačí vám přežít “jen tak trochu”? Nejspíš ne, ale na všechny tyto otázky si musíte odpovědět sami.
Pravidlo čtvrté: V otázkách přežití se nerozdávají stříbrné. Druhé místo znamená smrt
Jestli vás chytnou – nejspíš se z toho nedostanete živí. Z gulagu se sice uprchnout, ale není to příliš pravděpodobné, dokud trvá vláda, která tábory organizuje. Během II. světové války: bylo daleko jednodušší osazenstvo táborů zlikvidovat, než ho nechat padnout do rukou nepřítele.
Pravidlo páté: Musíte chtít zůstat na svobodě a přežít – jakýmikoli prostředky
Páté pravidlo tedy znamená, že pokud to s přežitím krizové situace myslíte vážně, musíte se rozhodnout, že v dané situaci opravdu uděláte, co bude ve vašich silách, abyste – například neskončili v “gulagu”. Nezapomeňte, že “prepperství” je vlastně forma partyzánského boje – a přesně tak s vámi bude druhá strana jednat. Musíte se jim vyhnout či je přemoci – za jakoukoli cenu. To musíte vědět a především být k tomu rozhodnuti – dopředu.
Tyto základní zásady využijte, abyste na nich tvůrčím způsobem vystavěli něco vlastního.
Pravidlo šesté: Nikomu o svých plánech neříkejte
V mezidobí se připravte a plánujte a trénujte. Praxe i zde dělá mistra. A hlavně: milujte bližního svého, protože to je základem skutečné preppeřiny.