Jak přežít v přírodě
Všeobecné informace
Přístřešek
- Nejlepší místo je ve svahu.
- Na vrcholu kopce nebo hory je větrno a tudíž chladno.
- V nejnižším místě údolí nebo v proláklině bude pravděpodobně vlhko a v noci i chladno.
- Pod osamoceným stromem je nebezpečí uhození blesku, nebo pád suchých větví.
Vázací materiál
- Kopřiva; suchá vlákna ze stonků; roztlučte stonky, vlákna uhlaďte rukou. Je z nich dobrá příze, provazy, oka, sítě, lana, tětivy, tkaniny.
- Klejicha vatočník; hedvábná vlákna v suchých stoncích.
- Kendyr (nejlepší na západě) hedvábná vlákna v suchých stoncích.
- Hloh, vrba, jilm, kořen jedle, růže; z vnitřní bílé kůry lze dělat dobré provaznické výrobky. Nejpevnější jsou když jsou mokré.
Provázek můžete zhotovit rozcupováním a splétáním rostlinných vláken z vnitřní kůry některých stromů. Můžete použít lípu, jilm, bílý ořech, bílý dub, moruši, kaštan a červený a bílý cedr. Jakmile uděláte provaz, otestujte ho abyste si byli jistí, že je pro vaše účely dostatečně silný. Provaz získá na pevnosti spletením několika pramenů dohromady.
Před výrobou provazů můžete udělat několik jednoduchých testů, které určí vhodnost materiálu. Nejdříve materiál natáhněte do délky, abyste zjistili jeho pevnost. Potom ho zkrucujte mezi prsty a splétejte vzájemně vlákna. Jestliže materiál odolá tomuto zacházení a neodlamuje se, uvázejte na vláknech uzel a lehce ho utáhněte. Jestli se materiál v uzlu nepoškodí, je použitelný k výrobě provazů.
Izolace
Některé rostliny jsou zdrojem materiálu na izolaci před chladem. Bojínek je bažiná rostlina, nacházející se podél jezer, rybníků a stojatých vod řek. Jemná vlákna na vrcholech stonků vytvářejí suché chmýří se vzduchovými mezerami, které poslouží jako dobrá izolace, když je umístíte mezi dvě vrstvy materiálu. Klejicha vatočník má pylovitá semena působící jako dobrá izolace.
Proti hmyzu
Odpuzující prostředek proti hmyzu vyrobíte použitím vymačkané šťávy z divokého česneku nebo cibule na kůži, umístěním sassafrasového listí ve vašem úkrytu, nebo nakouřením či pomazáním se semeny bojínku s chlupatými vlákny.
Misky
Na výrobu misek a hrnců použijte dřevo, kůru, nebo jiný podobný materiál. Na zhotovení dřevěných misek použijte vyhloubený kus dřeva, do kterého se vejde vaše jídlo a dostatek vody na vaření. Zavěste dřevěnou nádobu nad ohněm a vložte do vody (jídla) horké kameny. Vyjměte kameny, jakmile se ochladí a vložte nové rozpálení kameny. Postupujte tak dlouho, dokud se jídlo neuvaří.
VAROVÁNÍ – Nepoužívejte kameny se vzduchovými dutinami, jako je vápenec a pískovec. Mohou při ohřívání v ohni explodovat.
Tuto metodu můžete také použít s nádobami zhotovenými z kůry nebo listů. Takovéto nádoby ale budou nad vodoryskou hořet, pokud je nebudete udržovat mokré, nebo nebudete mít nízký oheň.
Lžíce vidličky a nože
Vidličky, nože a lžíce vyřezejte z dřeva bez obsahu pryskyřic, aby neměly pryskyřičnou pachuť, nebo nezkazily jídlo. Stromy bez pryskyřice jsou duby, břízy a jiné stromy s tvrdým dřevem.
Poznámka: Nepoužívejte stromy které vylučují mízu nebo pryskyřici na kůře, nebo při řezání.
Osobní souprava
nůž, sekera, pila, dřevěné zápalky, troud, lékárnička, kapesní nůž, pončo, lopatka, nádoba na vodu, nádoba na vaření, spací pytel, zavírací špendlík (5 ks), náhradní oblečení, lékárnička
Nůž – laponsý ručně vyráběný Leuku (čepel 18,5 cm), vhodný i pro sekání dřeva (výrobce – Roselli, Iisakki, Marttini).
Kapesní nůž – Victorinox Swiss Champ
Popis: délka čepele 91 mm, 31 funkcí. Výbava: čepel velká, čepel malá, vývrtka, otvírák na konzervy, šroubovák, otvírák na láhve, šroubovák úzký, odstraňovač izolace, šídlo a děrovač, kroužek, pinzeta, párátko, nůžky, víceúčelový hák ( táhlo ), pilka na dřevo, odstraňovač šupin, uvolňovač háčku, měrka, pilník na nehty, pilník na kov, čistič nehtů, pilka na kov, šroubovák, dláto, kombinačky, řezač drátu, křížový šroubovák, lupa, pero, špendlík, mini šroubovák
Dýchání
Pomalé a hluboké dýchání harmonizuje organizmus a prodlužuje život.
Zvýšení tělesné teploty
Sedíte a zhluboka se nadechnete. Tak, abyste cítili, že plíce jsou úplně plné, zvedá se nám hrudník a břicho se tlačí ven. Zadržte v tomto stavu co nejdéle dech. Když už to nejde vydržet, vydechněte a znovu se nadechněte. Toto cvičení opakujte asi desetkrát. Každým zastavením dechu cítíte, jak je vám tepleji, tváře červenají, ruce i nohy jsou teplé a prokrvené. Po deseti zadrženích dechu jste celí rozehřátí, a tu najednou ucítíte zvláštní věc – ve vašem břiše vyskočila jiskřička, rozhořel se malý ohníček. Přestaňte zadržovat dech, zavřete oči a soustřeďte se na to, co se děje. Ohníček hoří a hoří. Zevnitř vás rozehřívá jako malá kamínka. Jste celí najednou strašně těžcí, ruce vám bezvládně leží v klíně a vidíme přes zavřené oči, jak plameny ohníčku hoří a rozehřívají celé vaše tělo, sami se měníte v jeden velký plamen, je vám horko, ruce i čelo máte od ohně úplně rozpálené. Tímto cvičením se můžete zahřát, jste-li v chladu a unaveni, zrychlit tep a zvýšit tělesnou teplotu až o 1 stupeň.
Zvýšení tělesné teploty pomocí mudry
Propleťte prsty, ale jeden palec nechejte natažený tak, aby ho obejmul palec a ukazováček druhé ruky. Tato mudra zvyšuje horko v těle, proto je dobré ji cvičit v zimě. Při delším cvičení této mudry se můžete začít potit. Ohřívá tělo a ničí kašel i chronické nachlazení. více zde …
Zvýšení tělesné teploty pomocí pranáyámy
Levá nosní dírka je přiřazena měsíci a pravá slunci. Pokud ucpeme levou nosní dírku a dýcháme jen pravou, tělo se začne oteplovat, opačným způsobem se dá ochlazovat.
Spánek
Říká se, že hodiny spánku před půlnocí se počítají dvojnásobně. Je to absolutně přesné. Ne protože by tyto hodiny měly nějaké magické vlastnosti, ale protože ti kdo chodí spát pozdě je přidávají k normální únavě, což podle doktorů vede k vyčerpání. Je dobré vstát ráno před 6 hodinou.
Kompas
Do nádoby s vodou vložíme kousek lehkého předmětu (např. papír) který se udrží na hladině a na něj položíme zmagnetizovanou jehlu. Jehlu zmagnetizujeme tak, že ji šedesátkrát stejným směrem přetáhneme magnetem. Ostrý konec jehly ukazuje sever.
Mýdlo – mýdlo je možno nahradit jílem
Vikinské mýdlo: oloupejte a rozmačkejte několik kaštanů, přidejte trochu vody, vymačkejte přebytečnou vodu, zformujte z hmoty mýdlo, nechte ho uschnout.
Čištění zubů
Pravidelně čistěte svá ústa a zuby kartáčkem na zuby, nejméně jednou denně. Pokud nemáte kartáček na zuby, zhotovte si žvýkací dřívko. Najděte větvičku asi 20 cm dlouhou a 1 centimetr silnou. Rozžvýkejte jeden konec dřívka, aby se oddělila vlákna. Nyní s ním můžete čistit zuby. Další cestou je ovinout čistý proužek látky kolem vašich prstů a třít s ní zuby až do setření všech částic jídla. Zuby můžete také čistit malým množstvím písku, kuchyňské sody, soli, nebo mýdla. Pak vypláchněte ústa vodou, mořskou vodou, nebo čajem z vrbové kůry. Také pomůže vaší ústní hygieně čištění zubů hedvábným provázkem, nebo vláknem.
Příprava potravy v přírodě
Záře raního slunce vyživuje celý organismus, je to jako potrava.
Je možno se stát breatheriánem a žít převážne z vody, slunce a vzduchu, trvá to však dlouhou dobu, než se přeprogramuje organismus. Ze začátku je potřeba pít větší množství vody (3-4 litry denně). Doporučeno praktikovat pod odborným dohledem.
NEJEDLÉ ROSTLINY
Nejste luskoviny, absorbují minerály z půdy a způsobují zažívací potíže. Všechny bílé a žluté bobule jsou jedovaté. Polovina červených bobulí je jedovatých. Tmavě modré a černé bobule jsou ve většině případů jedlé. Mléčná šťáva je známkou toho, že rostlina je jedovatá. Nejezte rostliny, které dráždí pokožku. Druhy s jednotlivými plody na stopce se považují za jedlé. Rostliny rostoucí v mokru, nebo ve vlhké půdě bývají chutné.
Abyste se vyhnuli eventuálním jedovatým rostlinám, nedotýkejte se jakýchkoliv planých, nebo neznámých rostlin které mají:
Při jedení trávy může spálit víc energie než dodá a může způsobit žaludeční nevolnost.
Mnoho hodnotných, planě rostoucích rostlin obsahuje vysoké koncentrace šťavelanů, známých jako kyselina šťavelová. Štavelany vytvářejí ve vašich ústech a hrdle ostrý, pálivý pocit a poškozují ledviny. Pečení, pražení, nebo sušení tyto šťavelové krystaly obvykle zničí. Hlíza mečíku (cibulka) je známá jako „indiánský tuřín“, ale můžete je jíst pouze po odstranění šťavelových krystalů pomalým pečením, nebo sušením.
Nejezte houby! Účinky řady nebezpečných hub působících na centrální nervový systém se mohou objevit i po několika dnech a to je již pozdě na odvrácení účinků jedu.
JEDLÉ ROSTLINY
Jídlo z vnitřní kůry stromů
Lze připravit z kůry břízy, osiky, topolu, většiny borovic, kluzkého jilmu, topolu amerického, vrby a javoru červeného, je dobrá syrová, vařená, a poslouží na přípravu čaje. Skladujte do zásoby nasušené proužky kůry.
Míza
Velmi výživná je třešeň, javor, osika, bříza, ořech bílý (hikora) pouze s jejich mízou můžete přežít po dobu mnoha týdnů. Pijte jí syrovou: Nařízněte díru do vnitřní kůry a za 24 hodin získáte až 8 litrů mízy. Mízu můžete pít slámkou i ve spaní. Zářez po použití zakolíkujte dřívkem.
Borovice
Hledejte semena a kořeny které jsou bohaté na tuk a proteiny a mějte je první na seznamu rostlin pro přežití.
Všechna semena v šiškách jsou bohatá na tuk a proteiny
Čerstvé jehličí jehličnatých stromů svařte na čaj, má vysoký obsah vitamínu C.
Žaludy, ořechy, pekanové ořechy, kaštany
Ze všech jsou dobrá syrová a pečená jídla. Pokud jsou hořké, vyluhujte (rozemelte je a namočte) kyselinu tříselnou (tanin). Vyvarujte se semen koňského kaštanu.
Koření – Řebříček (listy), Šalvěj (listy), Mateřídouška (listy a květy), Jalovec (bobule), Popenec (celá rostlina), Kmín (plody), Šťovík (listy)
Smažené jídla – Bez černý (květy)
Saláty – Pampeliška (listy), Polníček, Ptačinec (pouze listy), Sedmikráska (listy), Šťovík (listy), Řeřišnice (listy), Čekanka (listy)
Zelenina – Podběl (listy), Chmel (mladé výhonky), Orobinec (květy), Merlík (listy, mladé výhonky) Kopřiva žahavka (listy), Šťovík (listy), Pupava (lůžko květu)
Pomazánky – Plod malin, jahod, borůvek, brusnic, klikvy, dřínu, bezu černého, jeřabin, ptáčnice
Sladkosti – Puškvorec (kořen), Jitrocel (listy)
Čaje – Třezalka (listy a nať), maliny, jahody, borůvky (mladé listí), máta (listy) mateřídouška (celá rostlina), lípový květ, bez černý (květy), heřmánek, řebříček, zeměžluč, lišejník islandský, šípky (plody).
Trvanlivost potravin
pšenice – neomezeně při teplotách pod 15 °C; mléko v prášku – 2 roky; med – neomezeně; sůl – neomezeně pokud je naprosto suchá; oves – neomezeně; stolní olej- 2 roky maximálně v chladnu a temnu
Příprava rostlinné stravy
Ačkoliv některé rostliny, nebo části rostlin jsou jedlé syrové, jiné musíte vařit aby byly jedlé, nebo chutné. Jedlé rostliny, nebo jídlo z nich vás bude zásobovat nezbytnými živinami, zatímco chutné plody vás budou přímo vybízet k snězení. Mnoho z planě rostoucích rostlin jsou jedlé, ale špatně stravitelné. Skvělým nápadem je učit se rozpoznat, připravovat a jíst přírodní plodiny.
Metody užívané ke zlepšení chuti rostlinného jídla zahrnují namáčení, vaření, pečení, smažení, nebo vyluhování rostlin. Loužení se provádí rozdrcením potraviny (například žaludů), umístěním drti do cedníku a několikerým přelitím vařící vodou, nebo ponořením drti do tekoucí vody.
Listy, stébla a pupeny vařte tak dlouho, dokud nezměknou. Je-li to potřebné, vyměňujte vodu a tím se odstraní všechna hořkost.
Vařte, pečte, nebo pražte hlízy a kořeny. Sušení pomáhá odstranit leptavé šťovany z některých kořenů rostlinného druhu áronovitých.
Bude-li to nezbytné, vylouhujte žaludy ve vodě ve vodě abyste odstranili hořké látky. Některé ořechy, jako například kaštany jsou dobré syrové, ale lépe chutnají pečené.
Můžete jíst mnoho syrových zrn a semen, do té doby než dozrají. Když ztvrdnou, nebo jsou suchá, můžete je vařit, namlít je do jídla, nebo z nich udělat mouku.
Šťáva z řady stromů, jako jsou např. javory, břízy, vlašské ořechy a smokvoně, obsahuje cukr. Tyto šťávy můžete svařovat na sirup ke slazení. Na jeden litr javorového sirupu potřebujete asi 35 litrů javorové šťávy.
Jedlé rostliny mírného pásma